Konzumace tučných ryb je spojena s nižším rizikem onemocnění ledvin, tvrdí vědci

Konzumace alespoň dvou porcí tučných ryb týdně je spojena s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin a pomalejším poklesem funkce tohoto orgánu. Podle nové studie za to mohou omega-3 mastné kyseliny obsažené například v makrelách, sardinkách nebo sledích.

Chronickým onemocněním ledvin trpí na celém světě přibližně 700 milionů lidí. Může vést k selhání tohoto orgánu a smrti. Podle vědců je proto naléhavě nutné identifikovat faktory, které by mohly zabránit vzniku a rozvoji této nemoci.

Studie nyní zjistila souvislost mezi vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, které se nacházejí v tučných rybách a dalších mořských plodech, a sníženým rizikem problémů s ledvinami.

„Mezi nejbohatší zdroje těchto mastných kyselin ve stravě patří tučné studenovodní ryby – například lososi, sardinky, makrely a sledi – a v menší míře měkkýši, jako jsou ústřice, slávky a krabi,“ uvedl výzkumník Matti Marklund z lékařského výzkumného institutu George Institute for Global Health.

Bez mořských ryb je život těžší

„Současná výživová doporučení ve většině zemí radí alespoň dvě porce ryb týdně, nejlépe tučných, které za den dodají přibližně 250 miligramů omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem,“ uvedl Marklund.

Studie na zvířatech již dříve naznačily, že omega-3 mastné kyseliny mohou pomáhat při funkci ledvin, ale až dosud byly důkazy z výzkumu na lidech omezené. Většinou se opíraly jen o dotazníky týkající se stravy.

Vědci shromáždili výsledky 19 studií z 12 zemí, které zkoumaly souvislosti mezi hladinou omega-3 mastných kyselin a rozvojem chronického onemocnění ledvin u dospělých. Do hlavní analýzy bylo zahrnuto přibližně 25 tisíc osob ve věku 49 až 77 let.

Po zohlednění řady faktorů včetně věku, pohlaví, rasy, indexu tělesné hmotnosti, kouření, příjmu alkoholu, fyzické aktivity, srdečních onemocnění a cukrovky byla vyšší hladina omega-3 mastných kyselin v mořských plodech spojena s o osm procent nižším rizikem vzniku chronického onemocnění ledvin.

Pokud byli účastníci rozděleni podle množství konzumovaných omega-3 mastných kyselin, měli účastníci z té pětiny, která jich konzumovala nejvíce, o 13 procent nižší riziko vzniku chronického onemocnění ledvin než účastníci z té pětiny, která přijímala nejméně omega-3 mastných kyselin. Vyšší hladiny byly také spojeny s pomalejším poklesem funkce ledvin.

Výzkumníci upozornili, že jejich zjištění jsou pozorovacího charakteru, a proto neprokazují, že zařazení většího množství tučných ryb či mořských plodů do jídelníčku jednoznačně snižuje riziko chronického onemocnění ledvin. „K určení tohoto typu kauzality potřebujeme randomizované kontrolované studie,“ uvedl Marklund.

Nicméně výsledky byly po další analýze podobné a zdálo se, že jsou konzistentní napříč věkovými skupinami. „Vyšší množství bylo konzistentně spojeno s nižším rizikem chronického onemocnění ledvin,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...