Komáři jsou schopni vnímat pachy různými cestami, zjistili vědci

Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku údajně našli mechanismus, pomocí kterého jsou komáři schopni vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů může tento hmyz vnímat pachy několika různými cestami. O studii informoval list The Guardian.

Je známo, že komáři mají velmi dobrý čich, kterým detekují lidský pot, oxid uhličitý z lidského dechu a teplotu lidské kůže. Tým newyorských vědců se v rámci pokusu rozhodl z genomu komárů odstranit celou skupinu proteinů vnímajících lidské pachy. Vědci byli překvapeni, když komáři dokázali najít osoby ke štípnutí i poté. 

Tým pak v rámci studie zkoumal pachové receptory v komářích tykadlech, kterými detekují chemické látky ve svém okolí a prostřednictvím neuronů o nich vysílají signál do mozku. Vědci přišli na to, že pokud komáři přijdou o jeden nebo více receptorů, jejich schopnost zachytit lidské pachy to neovlivní. 

„Zjistili jsme, že existuje skutečný rozdíl ve způsobu, jakým komáři kódují pachy, s nimiž se setkávají, ve srovnání s tím, co jsme se naučili u jiných živočichů,“ uvedla bioložka Meg Youngerová z Bostonské univerzity, jedna z hlavních autorek studie. Zatímco většina živočichů má specifickou sadu neuronů, které poznají jednotlivé typy pachů, komáři mohou pachy zachytit několika různými způsoby.

Člověk je ideální potravou

Tento záložní systém se podle autorů studie mohl vyvinout jako mechanismus přežití. „Komár tropický je specializovaný na kousání lidí a předpokládá se, že se k tomu vyvinul proto, že lidé jsou stále v blízkosti sladké vody a komáři do ní kladou vajíčka. Jsme v podstatě ideální potravou, takže pud najít člověka je nesmírně silný,“ vysvětlila Youngerová.

Porozumění tomu, jak komáří mozek zpracovává lidský pach, by dle autorů studie mohlo být využito k prevenci komářího štípání a k omezení šíření nemocí, které hmyz přenáší, jako jsou malárie, horečka dengue a žlutá zimnice.

Podle Youngerové by vědci mohli vyvinout směsi, které by byly pro komáry atraktivnější než lidé, nebo speciální repelenty zaměřené na receptory a neurony, které detekují lidský pach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...