Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.

„Žijeme ve světě po kolektivní imunitě,“ tvrdí imunolog Paul Offit. Philadelphský lékař a expert na dětské vakcíny pro britský deník Guardian dodal: „Myslím, že epidemie spalniček to dokazuje.“ Narážel tím na stále více případů této nemoci, které se v posledním roce objevují mezi neočkovanými komunitami v Severní Americe. Spalničky jsou zřejmě nejnakažlivější infekční nemocí, která napadá člověka, právě proto je podle Offita první z chorob, která může uniknout z mantinelů kolektivní imunity.

Spojené státy americké oznámily, že se jim podařilo spalničky vymýtit, v roce 2000. A stále o tento status nepřišly, přestože v současné době procházejí největší epidemií této nemoci za pětadvacet let. Poslední data Centra pro kontrolu a prevenci nemocí k 1. květnu informovala o 935 potvrzených případech, nejvíc v Texasu. Přes kvalitu moderní medicíny skončilo každé třetí dítě mladší pěti let v nemocnici.

Problém je, že tato ohniska nezůstávají jen žhavými uhlíky v Texasu, ale rozpoutávají další spalničkové „požáry“ v okolních státech, především v Oklahomě a Novém Mexiku. A tam se virus spalniček chová přesně tak, jak teorie předpovídá: pokud narazí na dostatečně proočkovanou populaci, nemá šanci se v ní zachytit. I když někoho náhodně nakazí (třeba proto, že se nemohl očkovat ze zdravotních důvodů nebo má oslabenou imunitu), tak nenajde dostatek dalších potenciálních cílů, jež by mohl infikovat. Kolektivní imunita vysokou proočkovaností chrání celou populaci, a to zejména ty zranitelné.

Ale pokud se dostane do nedostatečně proočkované skupiny, pak se v ní uchytí. A šíří se ve větší koncentraci, a tedy i intenzitě, takže může prorazit i bariéry nějak oslabené kolektivní imunity. Podle Offita se přesně tohle nyní děje a úbytek očkovaných tomu silně nahrává. Celý severoamerický kontinent má letos 2300 případů.

Sousedé USA uvádějí, že za to mohou právě Spojené státy: „Tento virus byl importován, cestoval ze země do země,“ řekla podle agentury AP ředitelka odboru prevence a kontroly nemocí v mexické Chihuahui Leticia Ruízová. Je to logické, velké množství případů v USA je totiž spojeno s mennonitskými komunitami. Tato náboženská skupina v minulosti přitom migrovala přes americký jihozápad, Mexiko a Kanadu.

Velmi podobný vývoj zaznamenává také Evropa. Květnová čísla Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvádějí, že počet případů spalniček v celé Evropě se v roce 2024 oproti roku 2023 zvýšil desetinásobně. Z celkového loňského počtu evropských případů (35 212) bylo 87 procent hlášeno v Rumunsku. ECDC uvedlo, že pokles proočkovanosti ovlivnil nedávný nárůst výskytu spalniček, přičemž pouze tři země, Maďarsko, Malta a Portugalsko, měly dostatečnou proočkovanost oběma dávkami vakcíny proti spalničkám: tedy 95 procent nebo vyšší.

Další problém je, že existují náznaky o tom, že spalničková vlna v Evropě má sezonní charakter, což naznačuje jejich šíření pravidelným způsobem. V uplynulých letech se virus takto nechoval.

Co se stane, když zmizí kolektivní imunita

Celá řada studií se věnovala tomu, jaká je hranice, pod kterou by musela klesnout hranice proočkovanosti k tomu, aby se spalničky mohly vrátit. Podle knihy Modeling Infectious Diseases in Humans and Animals by se při poklesu pod 90–95 procent spalničky začaly endemicky šířit – byly by v populaci znovu běžnou nemocí a vyvolávaly by pravidelné sezonní epidemie. Nemoc by pak společností procházela hlavně skrze pravidelně se opakující epidemické vlny vázané na sezonnost.

Podobná čísla uvádí i práce z roku 2017, která uvádí jako kritickou hranici proočkovanosti v USA devadesát procent. Když budou čísla nižší, mohlo by to podle autorů vést k rozsáhlým ohniskům, zvláště mezi neočkovanými dětmi ve školách. A konečně studie z roku 2015 popsala reálnou situaci, kdy se spalničky rozšířily o rok dříve v Disneylandu. I když tam byla drtivá většina návštěvníků očkovaných, stačilo, když vznikly jakési „kapsy“ neočkovaných, tedy když se v některé části tohoto zábavního parku setkalo více nevakcinovaných, a virus se začal šířit.

Před érou očkování každoročně onemocnělo na spalničky asi 100 milionů lidí, z toho 6 milionů ročně zemřelo. Před zahájením pravidelného očkování v roce 1969 bylo v tuzemsku ročně hlášeno v průměru 50 tisíc případů spalniček.

Smrtnost spalniček se zásadně liší podle toho, jestli nemocný žije v bohaté, nebo v chudé zemi. Nejčastěji na tuto chorobu totiž umírají děti, které mají podvýživu, nedostatek vitaminu A nebo jsou nakažené virem HIV. V rozvojových zemích se tedy smrtnost pohybuje kolem jednoho až pěti procent, tedy zemře jedno až pět dětí na sto nakažených. Pokud ale epidemie zasáhne oblast, kde panuje nějaká kritická situace a hrozí nedostatek lékařské péče, může smrtnost dosáhnout až dvaceti procent.

V zemích bohatého světa je díky lepší zdravotní péči a obecně lepšímu stavu obyvatel situace značně odlišná: smrtnost je asi jedno úmrtí na tisíc až 10 tisíc případů. Jak ukazuje výše popsaná současná epidemie v USA, ani to nejlepší zdravotnictví nedokáže úmrtím dětí zcela zabránit.

Dlouhodobé dopady

Nebezpečnost spalniček ovšem nespočívá jen v akutních problémech, ale vede i k těm dlouhodobým. Těchto problémů je celá řada, obecně totiž platí, že prodělání spalniček zvyšuje citlivost na jiné nemoci. Způsobují totiž takzvanou imunitní amnézii, mohou tedy „smazat“ imunitní paměť, čímž oslabují obranyschopnost dokonce i proti už dříve prodělaným chorobám.

Nejčastějšími a současně nejvážnějšími komplikacemi jsou zejména záněty mozku, chronické poškození plic nebo trvalá ztráta sluchu. Méně časté je zvýšené riziko epilepsie a také kognitivní a neurologické poruchy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...