Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Kočky spí často, rády a vlastně skoro pořád. Ke spánku si rády vybírají různá bizarní místa, včetně obličejů svých lidských majitelů. Za den touto aktivitou stráví až osmnáct hodin, což je dobře dokumentované na tisícovkách snímků jejich majitelů.

Z analýzy těchto záznamů ale vyplývá něco nečekaného a zajímavého: většina koček spí častěji a raději na levém boku. Biologové v odborném žurnálu Current Biology naznačují, že spaní na levém boku by mohlo kočkám pomáhat rychleji reagovat na případné hrozby, jež by se k nim mohly během spánku přiblížit.

Nahoře a na levém boku

Výzkum začal pro vědce podobně jako běžný den spousty běžných lidí: sledováním kočičích videí na YouTube. Jenže na rozdíl od široké populace se biologové nesoustředili na kočičí roztomilost, ale ve více než čtyřech stovkách záznamů zkoumali, na jakém boku zvířata spí častěji.

„Protože kočky dávají přednost spánku ve vyvýšené poloze, po probuzení by okamžitě viděly predátory nebo kořist levou stranou svého zorného pole,“ vysvětlují autoři studie. „Vzhledem k tomu, že pravá hemisféra má pokročilé prostorové schopnosti a dokáže rychle koordinovat rychlý útěk a možná i lovecké funkce, spánek na levé straně je z hlediska evoluce výhodný pro přežití.“

U savců, jako jsou kočky, totiž ovládá pravá mozková hemisféra levé zorné pole, prostorové povědomí a rychlé reakce na hrozby. Spánek na levé straně umožňuje, aby pravá hemisféra kočičího mozku byla pohotově k dispozici pro identifikaci a koordinaci rychlého útěku, tvrdí vědci.

Studie má slabiny

Autoři připouštějí, že tento závěr není definitivní, považují ho spíše za pracovní – rádi by ho vystavili dalším možnostem tím, že se podívají i na další možná vysvětlení a možné faktory.

Za největší slabinu svého výzkumu pokládají fakt, že nic nevědí o kočkách na videích. Právě to mohlo hrát roli: například to, jestli jde o pravácké nebo levácké kočky, by mohlo mít významný vliv. Tyto šelmy totiž podobně jako lidé mívají jednu končetinu dominantnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...