Klima Afriky se mění příliš rychle. Za šedesát let tam bude horko, které nosorožci nemohou přežít

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

V Jižní Africe žije naprostá většina zbývajících světových populací černých i bílých nosorožců. Právě tam přežívá 80, respektive 92 procent všech zvířat těchto druhů. Kvůli globálnímu oteplování se ale klima v této oblasti rychle mění a má to dopady i na nosorožce.

Tradičně se ochránci přírody pokoušejí tyto ohrožené tlustokožce chránit hlavně před pytláky a ztrátou přirozeného území; nová studie ale upozorňuje, že to může být zbytečné, pokud nastanou takové tepelné podmínky, jimž se nosorožci nebudou schopní přizpůsobit. A takový stav se rychle blíží.

Až doposud k tak silnému tvrzení chyběly důkazy, teď je shromáždili vědci z Massachusettské univerzity v Amherstu, kteří je popsali v článku v odborném žurnálu Biodiversity. Hlavní klimatický problém podle nich bude pro nosorožce představovat právě růst teplot.

Správci národních parků by měli urychleně začít plánovat úpravy, jež umožní nosorožcům zvládat vyšší teploty, což jim zvýší šanci přežít alespoň do dalšího století.

Afrika pod tlakem klimatických změn

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se průměrné měsíční teploty na africkém kontinentu za poslední století zvýšily o 0,5 až 2 stupně Celsia a v příštích sto letech se při realistickém scénáři předpokládá oteplení až o další dva stupně. Měnící se klima má ale vliv nejen na teploty, naruší totiž také srážky – a to velmi nerovnoměrným způsobem.

Ale co z toho bude mít větší dopad na druhy, jako jsou bílí a černí nosorožci, které se lidé snaží už desítky let zachránit?

U nosorožců je odpověď na tyto otázky klíčová. Přestože žijí v Africe, nejsou evolučně vybavení tím geniálním mechanismem, který umožňuje zvládat horko lidem – nosorožci se totiž neumí potit. Místo toho se musí ochlazovat jinými způsoby – nejčastěji jsou to koupele anebo cílené vyhledávání stinných úkrytů.

„Obecně můžeme říct, že většina, ne-li všechny druhy, budou tak či onak negativně ovlivněny měnícím se klimatem,“ konstatuje hlavní autorka studie Hlelowenkhosi S. Mambaová, která tento výzkum absolvovala v rámci svého postgraduálního studia. „Proto je důležité, aby odborníci na ochranu přírody prováděli rozsáhlá ekologická hodnocení na velkých územích, aby tak zachytili trendy a modelovali budoucnost některých nejzranitelnějších druhů na světě a připravili se tak na zmírnění dopadů změny klimatu. A tím minimalizovali ztráty globální biologické rozmanitosti.“

Jak se předpovídá budoucnost nosorožců

Aby pochopili, jak člověkem způsobená změna klimatu ovlivní populace nosorožců, zaměřili se autoři na pět velkých národních parků v Jižní Africe, Namibii, Zimbabwe, Keni, Botswaně, Tanzanii a eSwatini (Svazijsku), které jsou domovem většiny nosorožců.

Pro každý z parků vymodelovali dva scénáře: scénář IPCC s vysokými emisemi a umírněnější emisní scénář. Pro každý z těchto scénářů promítli teplotu a srážky do roku 2055 a 2085, aby určili, zda park zůstane pro nosorožce vhodný.

Zjistili, že v každém parku dojde k oteplení přibližně o 2,2 °C do roku 2055 a o 2,5 °C do roku 2085 podle scénáře mírných emisí. Podle scénáře vysokých emisí se každý park v roce 2055 oteplí přibližně o 2,8 °C a v roce 2085 dokonce o 4,6 °C.

Téměř všechny parky budou s rostoucími emisemi stále sušší, s výjimkou jednoho, národního parku Tsavo West v Keni, kde bude naopak srážek více.

To všechno jsou pro nosorožce velmi špatné zprávy, protože tým také zjistil, že změna srážek sice nebude pro nosorožce ideální, zásadní problém budou ale změny teplot, jež budou vyšší, než tento druh snese.

„Teplotní podmínky ve všech studovaných parcích budou pro oba druhy stále nevhodnější, ale předpokládá se, že bílí nosorožci budou postiženi dříve než nosorožci černí,“ píší autoři. „Všechny parky vykazují drastické změny v pravděpodobnosti výskytu nosorožců.“ A podle scénářů s vysokými emisemi se pravděpodobnost výskytu obou druhů do roku 2085 sníží na nulu.

Nejhorší zprávy se týkají národního parku Etosha v Namibii a národního parku Hlane v eSwatini, které se v obou scénářích stanou pro nosorožce příliš horkými. Tato zpráva zní pro nosorožce zcela apokalypticky, ale samotní autoři tak skeptickými nejsou. Tyto nové informace totiž dávají ochráncům přírody možnost připravit se na změny anebo se na ně pokusit adaptovat. „Článek zdůrazňuje, že je důležité využívat předpovědi klimatu pro správu parku i ochranu nosorožců,“ dodávají. „Navrhujeme, aby správci parků už nyní přemýšleli o zvyšování zásob vody, stromového porostu, sledování stresu a plánování umožňující migraci nosorožců v souvislosti s oteplováním světa.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...