Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.

„Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) informovala Kanadskou agenturu veřejného zdraví (PHAC), že Kanada už nemá status země, která vymýtila spalničky,“ uvedlo podle AFP kanadské ministerstvo zdravotnictví.

PAHO ke kroku přistoupila, protože virus onemocnění se v Kanadě šíří už déle než rok, a to zejména mezi komunitami lidí, které nejsou proočkované, stojí dále v prohlášení ministerstva. Zemi se přitom díky očkování podařilo vymýtit spalničky v roce 1998.

Další zemí, které by PAHO mohlo odebrat tento status, jsou Spojené státy, píše AP. Virus se momentálně šíří v Jižní Karolíně a na hranicích států Arizona a Utah.

Kanada zatím čelí největšímu nárůstu nákazy tohoto onemocnění od konce 20. století. Úřady zaregistrovaly od začátku roku 5138 případů, uvedla 25. října tamní agentura veřejného zdraví. V zemi také zaznamenali dva případy úmrtí, v obou případech se jednalo o novorozeňata.

Vážné dopady na zdraví jsou možné

Spalničky jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro člověka jedním z nejvíce infekčních virů. Nakažení může způsobit komplikace jako zápal plic, mozkový zánět a dehydrataci a také může oslabit obrannou paměť imunitního systému proti různým patogenům. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.

Kanada získá zpět status země bez výskytu spalniček, pokud šíření viru ustane nejméně po dobu jednoho roku, uvádí AFP. Stejný typ viru spalniček se podle AP šířil v srpnu také v Belize, Argentině, Bolívii nebo Paraguayi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...