Kalifornští indiáni se v jeskyních uváděli do transu pomocí durmanu, ukázala studie

Vědci našli první přímý důkaz o užívání halucinogenních látek v místech, kde vznikaly pravěké jeskynní malby. Odhalili, že se původní kmeny žijící na území Kalifornie opájely posvátnou rostlinou durman, která jim navozovala stavy transu. Výsledky nové studie publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Tým pod vedením Davida Robinsona už dříve našel v jeskyni vzdálené několik desítek kilometrů od Santa Barbary rostlinné zbytky. Nová analýza potvrdila, že se jedná o rozžvýkané kousky posvátné datury, které pocházejí z období mezi lety 1530 až 1890 našeho letopočtu. 

Durman s latinským názvem Datura wrightii představoval pro řadu původních amerických kmenů posvátnou rostlinu. Používaly ji pro její silné halucinogenní účinky a přisuzovaly jí také léčivou moc. Při různých obřadech a rituálech se díky ní dostávaly do transu. 

Nahrávám video

Odborníci sice už dlouho spojovali jeskynní umění s těmito stavy změněného vědomí, zatím ale neměli žádný přímý důkaz o užívání „magických“ rostlin v místech, kde obrazce vznikaly. „Byl jsem nadšený, našli jsme tento halucinogen přímo tam, kde se tvořilo skalní umění,“ uvedl Robinson.  

Tajemství červeného větrníku

Nízký strop jeskyně Pinwheel také ukrývá záhadnou červenou malbu připomínající větrník. Doposud se archeologové domnívali, že obrazec je právě zobrazením halucinací šamana. To však Robinsonův tým vyvrací. Tvrdí, že se nejedná o „transovou“ abstrakci, ale právě o vyobrazení bílého květu durmanu. 

Durman na stropě tak podle autorů studie mohl mít pro původní Kaliforňany symbolický význam a sloužil zřejmě k posílení společných rituálů, jejichž součástí bylo právě užívání drogy pro změnu vědomí.

Posvátná rostlina regel – durman (datura wrightii)
Zdroj: WikiCommons

Výsledek analýzy ale někteří experti zpochybňují. Například podle Paula Bahna z Amerického archeologického institutu, který se výzkumu neúčastnil, je nález zbytků posvátné datury „pěknou archeologickou analýzou“. Nijak nerozporuje objev zbytků durmanu, je ale značně skeptický vůči jistotě, s níž vědci tvrdí, že zmiňovaná malba tuto rostlinu vyobrazuje.

„Snad pouze samotný autor by nám mohl říct, co je na obrazci zachycené. Oni to neidentifikují, ale pouze interpretují,“ poznamenal Bahn podle serveru Gizmodo. „Existuje tak možnost, že v tom vidí to, co sami vidět chtějí. Nemáme vůbec žádné nástroje, jak to zjistit, a možností, co by to mohlo být, je spousta,“ dodal.

Bahn však zároveň ocenil, že se autoři odtrhli od myšlenkového proudu, který pokládal veškeré skalní umění právě za výsledek transu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...