Jedno válečné zranění vedle druhého. Výzkum ukázal, jak vypadal život Evropanů v neolitu

První evropští zemědělci museli bojovat. Archeologové odhalili, že jich nečekaně mnoho během života utrpělo různě vážná zranění způsobená zbraněmi. Naznačuje to také, jak vznikaly první války.

Když se řekne zemědělec, představí si dnes člověk nejspíš někoho, kdo v klidu žil na poli, staral se o obilí a ze zbraní měl po ruce maximálně sekeru nebo vidle. Jenže minulost byla mnohem pestřejší – a násilnější.

Neolit byl v Evropě dobou, kdy se v ní usídlovali první zemědělci, kteří sem přicházeli z oblasti dnešního Turecka. Archeologové se právě na jejich kulturu zaměřili – prostudovali kosterní pozůstatky více než 2300 lidí ze 180 míst Evropy z doby před přibližně osmi tisíci až čtyřmi tisíci lety. Ukázalo se, že asi desetina z nich měla zranění způsobená zbraněmi. 

Přinejmenším v některých oblastech mohlo být období od roku 6000 před naším letopočtem do roku 2000 před naším letopočtem vrcholem konfliktů a násilí, kdy zanikaly celé komunity.

  • Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8000 až 5000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
  • Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období. Tato takzvaná neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 8. nebo v polovině 7. tisíciletí před naším letopočtem, ukončuje tak období mladého mezolitu. Neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o šestém tisíciletí před naším letopočtem, někdy ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem pozvolna přerůstá v období eneolitu.
  • Zdroj: Wikipedia

Jak vznikaly války

Výsledky také naznačují, že právě přechod od lovu a chovu zvířat k zemědělství znamenal i vznik válek – tedy v jejich formalizované podobě, jakou později lidstvo provozovalo celá tisíciletí. 

Kostry, které vědci analyzovali, pocházejí ze severozápadní Evropy, kde se našla největší koncentrace neolitických vykopávek. Většina tedy pochází z Dánska, Francie, Německa, Velké Británie, Španělska a Švédska.

Neolitická archeologická naleziště, kde došlo k násilí
Zdroj: PNAS

Řada poranění samozřejmě může vznikat i jinak než zbraněmi a ve válce, vědci se proto soustředili jen na jeden typ – způsobený převážně tupým předmětem na lebce.

Více než deset procent nálezů vykazovalo poškození potenciálně způsobená častými údery tupými nástroji nebo kamennými sekerami do hlavy. Bylo nalezeno také několik příkladů takzvaných penetračních zranění, o nichž se předpokládá, že byly způsobeny šípy.

Některá zranění byla spojena s hromadnými pohřby, což by mohlo naznačovat zničení celých komunit, tvrdí vědci. „Lidské kosti jsou nejpřímější a nejméně zkreslenou formou důkazů o bojích v minulosti. Naše schopnost rozlišovat mezi smrtelnými zraněními na rozdíl od posmrtných zlomů se v posledních letech výrazně zlepšila, navíc se nám konečně povedlo odlišit náhodná zranění od útoků založených na zbraních,“ vysvětluje Linda Fibigerová, která se na výzkumu podílela.

Výsledky podle ní přinášejí víc otázek než odpovědí. Proč bylo v té době násilí tak rozšířené? Kdo ho způsoboval? Podle Fibigerové může být tím nejpravděpodobnějším vysvětlením, že se tehdy zásadně změnily hospodářské základy společnosti.

„Se zemědělstvím přišla nerovnost a zdá se, že ti, kterým se dařilo méně, se občas zapojovali do nájezdů a kolektivního násilí. Mohla to pro ně být alternativní strategie k dosažení úspěchu,“ doplňuje další z autorů, Martin Smith. Tvrdí, že pro toto vysvětlení už také přibývá archeologických důkazů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 55 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...