Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Jaderné zbraně jejich vlastníci vnímají jako záruku své bezpečnosti. Proto se v minulosti do jejich vývoje pustily i nedemokratické režimy, které je braly jako pojistku před svým pádem. Vyrábět tyto zbraně je ale nesmírně náročné.

Autoři podcastu Úsvit atomového věku se rozhodli ukázat náročnost tohoto procesu na fiktivním příkladu: co kdyby se Česká republika jako průmyslově vyspělý a bohatý stát rozhodla jaderné zbraně pořídit? Podle Ondřeje Nováka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze to klíčové Česko má: uranové doly, a tedy i surovinu. „Asi by bylo potřeba otevřít nové dobývky a těžbu obnovit ve větším rozsahu, ale určitě by to nebyl problém,“ uvedl vědec. Samotné rudy má podle něj dost.

Typickým příkladem je podle Nováka naleziště poblíž dolu Rožná jihovýchodně od Nového Města na Moravě, ale zásoby zbývají i v samotném dole Rožná, který byl uzavřený roku 2017 – zejména v nižších patrech. Horší by to bylo s kapacitou na zpracování. „Kapacita, která byla na přepracování uranové rudy do nějakého uranového koncentrátu pro další použití, je teď mimo provoz, ale s nějakými investicemi by se dal postavit nebo obnovit provoz té stávající,“ konstatuje Novák.

„Know-how tady je“

Navíc by celá řada procesů šla provést i se stávající kapacitou, a to v laboratorních podmínkách. „Know-how tady je. Máme tu znalost jak v technologických procesech, tak i v chemických, takže tam bych se vůbec nebál,“ popisuje jaderný vědec.

Zdaleka nejhorší a nejsložitější by bylo obohacování uranu, upozorňuje Novák. Česku chybí centrifugy, jež jsou k tomu nejvhodnější a nejúčinnější – ale protože se otáčejí velmi rychle, je to značně náročné na materiály. „Nejsem si úplně jistý, jestli bychom byli schopni toto nějak jednoduše dát dohromady. Nějakým ‚bastlením‘ bychom to asi zvládli, ale samozřejmě efektivita a účinnost by byly horší.“

Podle Nováka by se proto země jako Česko zřejmě vydaly úplně jinou cestou. Popisuje ji detailně v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku, daly by se pro to totiž využít také existující jaderné reaktory, které už v České republice existují:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 3 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.