Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Jaderné zbraně jejich vlastníci vnímají jako záruku své bezpečnosti. Proto se v minulosti do jejich vývoje pustily i nedemokratické režimy, které je braly jako pojistku před svým pádem. Vyrábět tyto zbraně je ale nesmírně náročné.

Autoři podcastu Úsvit atomového věku se rozhodli ukázat náročnost tohoto procesu na fiktivním příkladu: co kdyby se Česká republika jako průmyslově vyspělý a bohatý stát rozhodla jaderné zbraně pořídit? Podle Ondřeje Nováka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze to klíčové Česko má: uranové doly, a tedy i surovinu. „Asi by bylo potřeba otevřít nové dobývky a těžbu obnovit ve větším rozsahu, ale určitě by to nebyl problém,“ uvedl vědec. Samotné rudy má podle něj dost.

Typickým příkladem je podle Nováka naleziště poblíž dolu Rožná jihovýchodně od Nového Města na Moravě, ale zásoby zbývají i v samotném dole Rožná, který byl uzavřený roku 2017 – zejména v nižších patrech. Horší by to bylo s kapacitou na zpracování. „Kapacita, která byla na přepracování uranové rudy do nějakého uranového koncentrátu pro další použití, je teď mimo provoz, ale s nějakými investicemi by se dal postavit nebo obnovit provoz té stávající,“ konstatuje Novák.

„Know-how tady je“

Navíc by celá řada procesů šla provést i se stávající kapacitou, a to v laboratorních podmínkách. „Know-how tady je. Máme tu znalost jak v technologických procesech, tak i v chemických, takže tam bych se vůbec nebál,“ popisuje jaderný vědec.

Zdaleka nejhorší a nejsložitější by bylo obohacování uranu, upozorňuje Novák. Česku chybí centrifugy, jež jsou k tomu nejvhodnější a nejúčinnější – ale protože se otáčejí velmi rychle, je to značně náročné na materiály. „Nejsem si úplně jistý, jestli bychom byli schopni toto nějak jednoduše dát dohromady. Nějakým ‚bastlením‘ bychom to asi zvládli, ale samozřejmě efektivita a účinnost by byly horší.“

Podle Nováka by se proto země jako Česko zřejmě vydaly úplně jinou cestou. Popisuje ji detailně v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku, daly by se pro to totiž využít také existující jaderné reaktory, které už v České republice existují:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 12 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 15 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 17 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.