Výroba jaderné zbraně je extrémně náročná, popisují odborníci pro Úsvit atomového věku

Další díl podcastu Úsvit atomového věku se zaměřil na náročnost procesu pořízení jaderné zbraně. A pokládá si otázku, jestli by bylo pro zemi, jako je Česko, hypoteticky možné vyrobit dnes vlastní atomovou zbraň – a jak pro to využít stávající jaderné reaktory? Nikdo to nechce, ale tento fiktivní scénář ukazuje, jak složitý je tento proces i pro další země.

Jaderné zbraně jejich vlastníci vnímají jako záruku své bezpečnosti. Proto se v minulosti do jejich vývoje pustily i nedemokratické režimy, které je braly jako pojistku před svým pádem. Vyrábět tyto zbraně je ale nesmírně náročné.

Autoři podcastu Úsvit atomového věku se rozhodli ukázat náročnost tohoto procesu na fiktivním příkladu: co kdyby se Česká republika jako průmyslově vyspělý a bohatý stát rozhodla jaderné zbraně pořídit? Podle Ondřeje Nováka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze to klíčové Česko má: uranové doly, a tedy i surovinu. „Asi by bylo potřeba otevřít nové dobývky a těžbu obnovit ve větším rozsahu, ale určitě by to nebyl problém,“ uvedl vědec. Samotné rudy má podle něj dost.

Typickým příkladem je podle Nováka naleziště poblíž dolu Rožná jihovýchodně od Nového Města na Moravě, ale zásoby zbývají i v samotném dole Rožná, který byl uzavřený roku 2017 – zejména v nižších patrech. Horší by to bylo s kapacitou na zpracování. „Kapacita, která byla na přepracování uranové rudy do nějakého uranového koncentrátu pro další použití, je teď mimo provoz, ale s nějakými investicemi by se dal postavit nebo obnovit provoz té stávající,“ konstatuje Novák.

„Know-how tady je“

Navíc by celá řada procesů šla provést i se stávající kapacitou, a to v laboratorních podmínkách. „Know-how tady je. Máme tu znalost jak v technologických procesech, tak i v chemických, takže tam bych se vůbec nebál,“ popisuje jaderný vědec.

Zdaleka nejhorší a nejsložitější by bylo obohacování uranu, upozorňuje Novák. Česku chybí centrifugy, jež jsou k tomu nejvhodnější a nejúčinnější – ale protože se otáčejí velmi rychle, je to značně náročné na materiály. „Nejsem si úplně jistý, jestli bychom byli schopni toto nějak jednoduše dát dohromady. Nějakým ‚bastlením‘ bychom to asi zvládli, ale samozřejmě efektivita a účinnost by byly horší.“

Podle Nováka by se proto země jako Česko zřejmě vydaly úplně jinou cestou. Popisuje ji detailně v tomto dílu podcastu Úsvit atomového věku, daly by se pro to totiž využít také existující jaderné reaktory, které už v České republice existují:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 8 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 21 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...