Indie vyslala do vesmíru raketu se sondou. Ta má v srpnu přistát na Měsíci

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Start, který mnozí označují za historický, sledovalo poblíž kosmodromu podle serveru India Today přes 10 tisíc lidí, kteří dorazili navzdory horkému počasí. Dopravit technologii na Měsíc zatím dokázaly jen Rusko (respektive Sovětský svaz), Spojené státy a Čína.

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů. V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou. V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, modul se ale těsně před přistáním odmlčel.

Modlitba za úspěšný start
Zdroj: Reuters

Sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) by měla s robotickým vozítkem přistát poblíž jižního pólu Měsíce. Sondu nese 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická vesmírná agentura ISRO.

První „měkké“ přistání na Měsíci se podařilo v roce 1966 tehdejšímu Sovětskému svazu s téměř stokilogramovým modulem, ve stejném roce následovalo přistání americké sondy. První úspěšné přistání člověka na přirozené družici Země si připsaly v roce 1969 Spojené státy díky posádce Apolla 11.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...