Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.

Nahrávám video

Nad řekou Ohří se tyčí už stovky let věže a silné zdi hradu Loket. Podle nového výzkumu archeologa Filipa Prekopa z Národního památkového ústavu je tam ale hrad asi o sto let déle, než se doposud soudilo. Prekop pro Českou televizi uvedl, že Loket stál už přibližně na přelomu jedenáctého a dvanáctého století, o čemž až doposud chyběly důkazy.

Nový archeologický výzkum přesvědčivě dokládá, že už v té době tam stál plně kamenný hrad zděný na maltu. Což byla technologie, která byla v té době v knížecích Čechách ještě zcela výjimečná, zatímco v sousedním Bavorsku už běžná. To by mohlo ukazovat na to, kdo byli jeho stavitelé – jak zároveň naznačovaly už dříve některé německé prameny.

Vizualizace vývoje hradu Loket
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1227, to ale neznamená, že neexistoval už dříve. Doposud se nejčastěji spojoval s Přemyslem Otakarem I., ale některé náznaky posouvaly jeho existenci do ještě starších dob. Hrad je přitom skvěle archeologicky popsaný – vědci ho zkoumají už od roku 1983 a mají z něj bezmála 90 tisíc nálezů, ale nebyl mezi nimi žádný, jenž by zachytil jeho vývoj od samotných počátků. To teď ale změnil nový výzkum s pomocí nejmodernějších technologií.

Místo, kde sonda odhalila nejstarší části Lokte
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

Vědci odkryli nejstarší stavební část hlavní kamenné hradby areálu i doklady její pozdější přestavby. S oběma etapami souvisely nálezy, které vědci považují za pozůstatky stavenišť z různých období. Podle Prekopa se povedlo stavby datovat unikátní metodou. Vědci totiž dokázali najít v jádru keramických nádob zbytky potravin, které pak datovali pomocí klasického radiouhlíkového datování – Prekop pro ČT24 uvedl, že to bylo úplně poprvé v Česku. „Analýzu provedla Veronika Brychová z České radiouhlíkové laboratoře a vůbec poprvé ji aplikovala na středověký keramický materiál.“

Podívejte se na klíčové místo, které přineslo důkazy o pravém stáří Lokte:

Podobný obraz přinesla i analýza zbytků dřevin a rostlinných zbytků ze vzorků zeminy jednotlivých vrstev.

Nejstarší střep nalezený na hradu Loket
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

„Výzkum byl financován z prostředků stavební akce ‚Kulturní a kreativní centrum hradu Loket‘ a zároveň navazuje na dlouhodobý vědecko-výzkumný projekt dokumentace stavebního vývoje hradu. Díky spolupráci se zhotovitelem i investorem, jímž je Hrad Loket, z. ú., se podařilo toto mimořádně cenné místo zachovat,“ dodal Prekop s tím, že je nadále přístupné pod novou podlahou přízemí Východního paláce, což umožní pokračovat ve výzkumu i v budoucnu.

Filip Prekop v místě objevu nejstarší hradby
Zdroj: ČTK/Martin Stolař/MFDNES + LN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...