Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.

Nahrávám video
Události, komentáře: Hrad Loket byl založen o 100 let dříve
Zdroj: ČT24

Nad řekou Ohří se tyčí už stovky let věže a silné zdi hradu Loket. Podle nového výzkumu archeologa Filipa Prekopa z Národního památkového ústavu je tam ale hrad asi o sto let déle, než se doposud soudilo. Prekop pro Českou televizi uvedl, že Loket stál už přibližně na přelomu jedenáctého a dvanáctého století, o čemž až doposud chyběly důkazy.

Nový archeologický výzkum přesvědčivě dokládá, že už v té době tam stál plně kamenný hrad zděný na maltu. Což byla technologie, která byla v té době v knížecích Čechách ještě zcela výjimečná, zatímco v sousedním Bavorsku už běžná. To by mohlo ukazovat na to, kdo byli jeho stavitelé – jak zároveň naznačovaly už dříve některé německé prameny.

Vizualizace vývoje hradu Loket
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1227, to ale neznamená, že neexistoval už dříve. Doposud se nejčastěji spojoval s Přemyslem Otakarem I., ale některé náznaky posouvaly jeho existenci do ještě starších dob. Hrad je přitom skvěle archeologicky popsaný – vědci ho zkoumají už od roku 1983 a mají z něj bezmála 90 tisíc nálezů, ale nebyl mezi nimi žádný, jenž by zachytil jeho vývoj od samotných počátků. To teď ale změnil nový výzkum s pomocí nejmodernějších technologií.

Místo, kde sonda odhalila nejstarší části Lokte
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

Vědci odkryli nejstarší stavební část hlavní kamenné hradby areálu i doklady její pozdější přestavby. S oběma etapami souvisely nálezy, které vědci považují za pozůstatky stavenišť z různých období. Podle Prekopa se povedlo stavby datovat unikátní metodou. Vědci totiž dokázali najít v jádru keramických nádob zbytky potravin, které pak datovali pomocí klasického radiouhlíkového datování – Prekop pro ČT24 uvedl, že to bylo úplně poprvé v Česku. „Analýzu provedla Veronika Brychová z České radiouhlíkové laboratoře a vůbec poprvé ji aplikovala na středověký keramický materiál.“

Podívejte se na klíčové místo, které přineslo důkazy o pravém stáří Lokte:

Podobný obraz přinesla i analýza zbytků dřevin a rostlinných zbytků ze vzorků zeminy jednotlivých vrstev.

Nejstarší střep nalezený na hradu Loket
Zdroj: Národní památkový ústav/Filip Prekop

„Výzkum byl financován z prostředků stavební akce ‚Kulturní a kreativní centrum hradu Loket‘ a zároveň navazuje na dlouhodobý vědecko-výzkumný projekt dokumentace stavebního vývoje hradu. Díky spolupráci se zhotovitelem i investorem, jímž je Hrad Loket, z. ú., se podařilo toto mimořádně cenné místo zachovat,“ dodal Prekop s tím, že je nadále přístupné pod novou podlahou přízemí Východního paláce, což umožní pokračovat ve výzkumu i v budoucnu.

Filip Prekop v místě objevu nejstarší hradby
Zdroj: ČTK/Martin Stolař/MFDNES + LN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...