Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.

Současná změna klimatu je ve srovnání s těmi v minulosti velmi rychlá: způsobuje ji rychlé spalování fosilních paliv, které tak do atmosféry uvolňuje skleníkové plyny. Právě rychlost těchto změn je podle přírodovědců hlavním důvodem k obavám: pomalým proměnám podnebí se umí organismy přizpůsobit, těm rychlejším jen těžko.

Horské rostliny jsou velmi zajímavým příkladem: Vědci až doposud předpokládali, že většina z nich bude schopná přežít díky tomu, že se s rostoucí teplotou jednoduše rozšíří do vyšších nadmořských výšek. Čím výše, tím chladněji, v horách se dá překonat významný výškový rozdíl snadněji než v nížinách, takže by to teoreticky ani pro rostliny neměl být problém. Ale je.

Řeřišnice Drummondova je nenápadná rostlina, která roste ve všech severoamerických horách. Vědci je studovali v jejím přirozeném prostředí bezmála deset let, prozkoumali za tu dobu asi 102 tisíc kusů této květiny v různých nadmořských výškách. Pomocí manipulace se sněhovou pokrývkou se v některých oblastech pokoušeli simulovat oteplení planety. Vědci navíc provedli genetickou analýzu vzorků rostlin z různých oblastí, aby zjistili, jestli v souvislosti s oteplováním dochází u této byliny k evolučním změnám.

Reakce nestačí

Vědci nenašli žádné přesvědčivé důkazy, které by naznačovaly, že rostliny dokázaly buď změnit svou povahu způsobem, který by jim umožnil přežít vyšší teploty, anebo se dostatečně rychle rozšířit po svazích hor, aby si tak udržely náskok před oteplováním. Nevědí zatím proč – je možné, že rostliny narážejí při pokusu o šíření výše na nějakou neviditelnou hranici jejich možností, která brání jejich ústupu do těchto míst. Může se jednat o nedostatek živin, atmosférické či meteorologické podmínky nebo něco úplně jiného, o tom vědci zatím nemají jasno.

Autoři poznamenávají, že i když se zaměřili na jediný druh, jejich výsledky mají význam pro širokou škálu rostlin, které žijí v úzkopásmových horských ekosystémech. Samy si tyto druhy nepomohou, ale podle hlavní autorky studie Sally Aitkenové z University of British Columbia je možné, že některým by mohla pomoci lidská aktivita – ale to se stane pouze tehdy, pokud budou existovat skupiny ochotné vyvinout úsilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...