Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.

Současná změna klimatu je ve srovnání s těmi v minulosti velmi rychlá: způsobuje ji rychlé spalování fosilních paliv, které tak do atmosféry uvolňuje skleníkové plyny. Právě rychlost těchto změn je podle přírodovědců hlavním důvodem k obavám: pomalým proměnám podnebí se umí organismy přizpůsobit, těm rychlejším jen těžko.

Horské rostliny jsou velmi zajímavým příkladem: Vědci až doposud předpokládali, že většina z nich bude schopná přežít díky tomu, že se s rostoucí teplotou jednoduše rozšíří do vyšších nadmořských výšek. Čím výše, tím chladněji, v horách se dá překonat významný výškový rozdíl snadněji než v nížinách, takže by to teoreticky ani pro rostliny neměl být problém. Ale je.

Řeřišnice Drummondova je nenápadná rostlina, která roste ve všech severoamerických horách. Vědci je studovali v jejím přirozeném prostředí bezmála deset let, prozkoumali za tu dobu asi 102 tisíc kusů této květiny v různých nadmořských výškách. Pomocí manipulace se sněhovou pokrývkou se v některých oblastech pokoušeli simulovat oteplení planety. Vědci navíc provedli genetickou analýzu vzorků rostlin z různých oblastí, aby zjistili, jestli v souvislosti s oteplováním dochází u této byliny k evolučním změnám.

Reakce nestačí

Vědci nenašli žádné přesvědčivé důkazy, které by naznačovaly, že rostliny dokázaly buď změnit svou povahu způsobem, který by jim umožnil přežít vyšší teploty, anebo se dostatečně rychle rozšířit po svazích hor, aby si tak udržely náskok před oteplováním. Nevědí zatím proč – je možné, že rostliny narážejí při pokusu o šíření výše na nějakou neviditelnou hranici jejich možností, která brání jejich ústupu do těchto míst. Může se jednat o nedostatek živin, atmosférické či meteorologické podmínky nebo něco úplně jiného, o tom vědci zatím nemají jasno.

Autoři poznamenávají, že i když se zaměřili na jediný druh, jejich výsledky mají význam pro širokou škálu rostlin, které žijí v úzkopásmových horských ekosystémech. Samy si tyto druhy nepomohou, ale podle hlavní autorky studie Sally Aitkenové z University of British Columbia je možné, že některým by mohla pomoci lidská aktivita – ale to se stane pouze tehdy, pokud budou existovat skupiny ochotné vyvinout úsilí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...