Hmyz cítí bolest, naznačuje nový výzkum

Vědci už desítky let spekulují, jestli hmyz cítí bolest. Až doposud se většina přikláněla k tomu, že ne, protože je na to zkrátka příliš jednoduchý. Nový výzkum ale našel pozoruhodné důkazy pro teorii, že i včely, motýli nebo mravenci opravdu bolestí trpí.

Trojice vědců, dva z londýnské Queen Mary University a další z Teheránské univerzity, našla důkazy, které naznačují, že hmyz může být schopen cítit bolest. Matilda Gibbonsová, Lars Chittka a Sajedeh Sarlak to popsali v článku v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Předchozí výzkum a neoficiální důkazy naznačovaly, že hmyz bolest necítí. I to byl jeden z důvodů, proč bylo pro lidi snadné těmto tvorům ublížit nebo je zabít. V této nové studii ale výsledky naznačují, že tyto předpoklady mohly být mylné.

Vědci vyšli z toho, že jak složitější zvířata, tak i hmyz mají fyziologické systémy, které reagují na to, co se popisuje jako „bolestivý zážitek“. Tyto zkušenosti autoři rozdělili na dvě různé kategorie: jednak na takzvané nocicepce, což je fyzická reakce na fyzické trauma, a pak na samotnou bolest spojenou s touto událostí. Hmyz jednoznačně reaguje na podněty, které mu škodí, například na uříznutou končetinu. Nebylo ale zatím jasné, jestli je to pro hmyz bolestivé.

I člověk umí vypnout bolest

Ví se, že lidé jsou schopní vypnout si reakci na bolest, pokud k ní dojde během mimořádné události – někteří lidé si například neuvědomují, že byli zraněni při autonehodě, až do doby, dokud nejsou ošetřeni v nemocnici. Předchozí výzkum ukázal, že je to možné, protože taková traumatická událost může mozek přimět k tomu, aby začal produkovat látky fungující podobně jako opiáty. 

Vědci teď v nové práci popsali, že hmyz sice opiáty nevyrábí, ale produkuje jiné neuropeptidy, které by mohly sloužit ke stejnému účelu. A když se na ně zaměřili, zjistili, že takové neuropeptidy u hmyzu opravdu vznikají během traumatických událostí. To podle nich dost silně naznačuje, že tento mechanismus má nějaký smysl. Tedy, že pokud je hmyz schopen pocity bolesti potlačovat, musí být nejprve schopný bolest cítit. 

Vědci naznačují, že je třeba provést další práce, aby se potvrdilo, jestli hmyz opravdu cítí bolest. A pokud ano, je pak další a stejně významnou otázkou, jak vlastně řešit etické otázky týkající se zacházení s ním ze strany lidí, kteří ho nějak úmyslně trápí nebo poškozují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 59 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...