Hemoroidy mají genetické příčiny, zjistil rozsáhlý mezinárodní výzkum

Hemoroidy, nazývané lidově také hemeroidy, postihují velkou část populace, ale důvody jsou většinou neznámé. Velká mezinárodní studie, která zkoumala DNA téměř jednoho milionu lidí, nyní některé pravděpodobné příčiny našla – a uvažuje o dysfunkci svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.

Hemoroidy, které se nacházejí na samém konci trávicího traktu, jsou polštářky naplněné krví, které při otoku způsobují bolest, svědění a někdy krvácení. Příznaky lze odstranit pomocí volně prodejné léčby, závažnější formy ale vyžadují chirurgický zákrok.

Vědci už desítky let zvažují faktory, které by mohly mít na vznik hemoroidů vliv. Patří mezi ně například sedavý způsobu života, obezita, snížený příjem vlákniny v potravě, trávení nadbytečného času na záchodě nebo namáhání se při vyprazdňování. O tom, jestli lidé nemohou mít k hemoroidům genetické dispozice, se ale až dosud příliš nepřemýšlelo.

Složitý genetický problém

„Náš výzkum díky mezinárodní spolupráci poprvé analyzoval genetickou výbavu téměř jednoho milionu lidí, a poskytl tak důležité poznatky k pochopení hemoroidů,“ komentoval výsledky doktor Tenghao Zheng, hlavní autor studie, který se věnuje medicíně na Fakultě biologických věd Monashovy univerzity.

Výzkumníci zkoumali miliony změn DNA v genomu 218 920 pacientů a 725 213 zdravých lidí evropského původu z biobank a populačních kohort. Našli 102 nových genomických oblastí, které představují riziko hemoroidálního onemocnění.

Zjistili, že tyto geny se týkají především cév a gastrointestinálních tkání – společně se podílejí na kontrole funkce hladkého svalstva a na rozvoji struktur ve střevě. Doktor Zheng vysvětluje: „Naše studie nás vede k domněnce, že hemoroidální onemocnění je důsledkem dysfunkce hladké svaloviny, epitelu a pojivové tkáně.“

Studie byla součástí celosvětového výzkumu, které koordinovali profesor Andre Franke z Kielu v Německu a profesor Mauro D’Amato z Bilbaa. „Naše výsledky ukazují na zapojení několika biologických procesů a cest v hemoroidálních onemocněních. To může pomoci najít alternativní možnosti léčby zaměřené na tyto problém,“ řekl profesor D’Amato.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Gut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...