Golfová hřiště zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy choroby, naznačuje studie

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Golfová hřiště se často nacházejí v malebném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti však mohou představovat zdravotní riziko kvůli pesticidům, které umožňují pěstovat krátce zastřižené golfové trávníky bez plevele. Poukazuje na to studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona ve spolupráci s renomovanou klinikou Mayo.

Studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v internetovém odborném časopise americké lékařské asociace JAMA Network Open a podle deníku Der Standard se studie už měsíce umisťuje v popředí žebříčku nejčtenějších publikací JAMA. To podle rakouského deníku jasně ukazuje, jaké důležitosti se golf ve Spojených státech těší.

Vzdálenost několika kilometrů

„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil (zhruba 1,6 až 4,8 kilometru) od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností. Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.

Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5113 kontrolními osobami. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.

Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko (o 96 procent vyšší) vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště – a o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.

Parkinsonova choroba se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem. Je pravděpodobně důsledkem komplexní interakce mezi faktory prostředí a genetické predispozice. „Mezi rizikovými faktory prostředí je vystavení pesticidům spojováno se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci. Zdůrazňují také, že v USA může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až patnáctkrát intenzivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...