Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Kniha s názvem Toxique z roku 2021, která se zaměřila na šest ze 193 jaderných testů, jež Francie provedla mezi lety 1966 a 1996 na atolech Moruroa a Fangataufa, tvrdí, že testy poškodily zdraví mnohem většího počtu lidí, než Francie kdy připustila. Kniha vycházela ze dvou tisícovek stran odtajněných materiálů a desítek rozhovorů.

Nejnovější dokumenty ukazují, že rok po vydání knihy CEA vydala pět tisíc výtisků své vlastní brožury s názvem Jaderné testy ve Francouzské Polynésii: proč, jak a s jakými důsledky? a distribuovala je na ostrovech.

Brožura proti knize

Koordinovaná kampaň, která měla odhalení v knize Toxique zdiskreditovat, stála podle zjištění novinářů více než devadesát tisíc eur (2,2 milionu korun). Její součástí byla i cesta čtyřčlenného týmu do Francouzské Polynésie v roce 2022. Ten letěl byznys třídou a na ostrovech byl ubytován v hotelu Hilton. Jeho členové se setkali s místními hodnostáři a poskytli rozhovory médiím.

Brožura, vytištěná na lesklém papíře, tvrdila, že poskytuje vědecké odpovědi na obvinění obsažená v knize, jejíž autoři podle brožury neměli stejnou úroveň odbornosti. Brožura uvádí, že kontaminace byla omezená a že se Francie vždy chovala transparentně a s respektem ke zdraví místních obyvatel.

Vydání knihy, založené na investigaci platformy Disclose, Princetonské univerzity a výzkumného kolektivu pro environmentální spravedlnost Interprt způsobilo ve Francii rozruch. Do Polynésie dokonce zamířil prezident Emmanuel Macron, který připustil dluh Francie vůči tomuto regionu.

Důsledky ozáření

Podle vědeckého výzkumu mohli obyvatelé Tahiti a blízkých ostrovů, tedy 110 tisíc lidí, dostat po jednom z jaderných testů v roce 1974 takovou dávku radiace, že pokud by se u nich později vyvinul jeden z 23 různých druhů rakoviny, měli by nárok na odškodnění.

Podle knihy CEA dlouho podceňuje úrovně radiace, kterou testy vyvolaly, což výrazně omezuje počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok. Do roku 2023 byla jako přípustná posouzena méně než polovina z 2846 podaných žádostí o kompenzaci.

Parlamentní vyšetřování, k němuž bylo dosud předvoláno přes čtyřicet politiků, vojáků, vědců a obětí, má do konce května předložit zprávu o společenských, ekonomických a environmentálních dopadech testů a o tom, zda Francie vědomě zatajila rozsah kontaminace.

Vojenská divize CEA (CEA/DAM), vynálezce francouzské atomové bomby, to opakovaně označila za nepravdivé tvrzení a její bývalý šéf Vincenzo Salvetti popřel, že by brožura měla za cíl prezentovat oficiální verzi událostí CEA či být odpovědí na knihu Toxique.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR) nicméně přiznal nejistotu spojenou s výpočty CEA a parlamentní vyšetřovací komisi sdělil, že není možné prokázat, že lidé obdrželi dávky záření nižší než práh pro odškodnění.

V Polynésii převládá rakovina štítné žlázy, prsu a plic způsobená ozářením, stejně jako leukémie a lymfom (nádorové onemocnění lymfatického systému). Francouzská armáda uvedla, že až dva tisíce vojáků mohly být vystaveni množství záření, které by mohlo způsobit rakovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...