Expedice s českou účastí našla v Maroku půl miliardy let staré členovce

Vědci v Maroku objevili zkameněliny rozmanitých druhů živočichů podobných krevetám. Nálezy pochází z období prvohor, jsou tedy staré 470 milionů let. V oblasti Tajšút v jihovýchodním Maroku působil mezinárodní tým, v němž byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu vyšly v žurnálu Scientific Reports.

V období, kdy tito živočichové žili, pobývala většina organismů na dně moří. Teď ale výzkumníci zjistili, že velcí členovci mohli plavat i nad mořským dnem, protože je chránily pevné krunýře. Ve vzácných případech navíc právě takové robustní krunýře, schránky nebo kostry ukrývají měkké části těl živočichů, například vnitřní orgány nebo končetiny.

V minulosti mohli tito živočichové měřit až dva metry. Jejich nynějšími vzdálenými příbuznými jsou krevety, pavouci a hmyz.

Pravěcí členovci nalezení v Maroku
Zdroj: Scientific Reports

Vědci plánují své nálezy zkoumat i nadále. Předpokládají totiž, že zkameněliny odhalí i dosud neznámé druhy živočichů. „Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ nastínil hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Jün-nanské univerzity.

„Oblast Tajšút je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců. Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl. „Naleziště Tajšút nám otevírá nové cesty výzkumu.“

Maroko je místem velkého množství nalezišť, a to od trilobitů po dinosaury. V roce 2003 byl například v jihozápadním Maroku objeven zhruba 180 milionů let starý předchůdce diplodoka. V loňském roce zase výzkumníci v pobřežním městě Temara odhalili předměty, které nasvědčovaly tomu, že si lidé vyráběli oděvy už před 120 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...