Evropská družice Sentinel poslala první snímky, je na nich i Labe

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Mise Copernicus Sentinel-1 na začátku listopadu vypustila svůj nejnovější satelit: Sentinel-1D. A družice poslala na Zemi první kvalitní snímky, které ukazují, čeho všeho bude schopná a jak lidstvu prospěje.

Satelit je vybavený dvanáctimetrovým radarem, který poprvé zapnul dva dny po vypuštění při průletu nad Antarktidou a Jižní Amerikou. Vědci tak dostali fotografie pouhých padesát hodin po vypuštění satelitu, což je podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zřejmě světový rekord.

Podle Nuna Mirandy, který je manažerem této mise, mají snímky bezprecedentní kvalitu dat. Už nyní, pár dní po vypuštění na orbitu a před citlivým doladěním přístrojů, jsou v tom podobné snímkům pořízeným sondou Sentinel-1C, což je podle MIrandy velmi slibné.

Mraky nejsou problém

Radarové přístroje, jaké má Sentinel-1D, mohou zobrazovat povrch Země i přes mraky, srážky a bez ohledu na sluneční světlo. To z nich dělá ideální nástroje na sledování polárních oblastí, kde je tma půl roku. Navíc jsou tyto satelity vybavené automatickým identifikačním systémem, který jim umožňuje detekovat lodě a znečištění moře. Také tento systém už družice aktivovala a otestovala při průletu nad Antarktidou. Povedlo se jí tak zachytil přítomnost lodí v těchto extrémních oblastech.

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová řekla: „Je to velký úspěch a jsem výsledky mise Sentinel-1D nadšená. Díky nim se data, která získáváme z našich misí, dostávají do centra pozornosti – jsou to data, na která se jako společnost spoléháme při diskusi o klimatických změnách a přijímání opatření v této oblasti, a také data, která potřebujeme pro aplikace sloužící k porozumění a studiu naší planety.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...