Emise z lesních požárů v Evropě jsou největší za čtvrt století

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Emise z lesních požárů podle služby Copernicus od ledna do poloviny září překonaly maximum z let 2003 a 2017, kdy zůstaly pod hranicí 12 milionů tun oxidu uhličitého. Pro srovnání – letošní údaj odpovídá emisím skleníkových plynů české průmyslové výroby v roce 2023.

Copernicus upozorňuje, že jde o odhad, který je stále provizorní, protože lesní požáry v některých oblastech stále pokračují a čísla se tedy mohou při současném suchém a teplém počasí ještě poměrně výrazně zvýšit.

Předpověď rizika lesních požárů v Evropě na týden mezi 16. a 22. zářím
Zdroj: Copernicus

Pyrenejský poloostrov trpí nejvíc

Více než polovina emisí vznikla při požárech v Portugalsku a Španělsku. „Celkové emise v regionu, které byly do začátku srpna pod průměrem, se zásadně změnily během jednoho týdne,“ uvedla služba. Poukázala tak na rozsáhlé srpnové požáry, které podle jiného unijního systému EFFIS ve Španělsku zničily 3827 kilometrů čtverečních plochy a v Portugalsku přes 2700 kilometrů čtverečních území.

Výrazné lesní požáry během léta zasáhly také Kypr, Turecko a některé balkánské země.

Během léta, které bylo podle služby Copernicus z tohoto hlediska velmi aktivní, ovzduší v Evropě zhoršovaly i další výrazné faktory. Služba zmiňuje dým z kanadských lesních požárů, neobvykle silný přísun prachu ze Sahary a také vysoké koncentrace přízemního ozónu, které se projevují především při vlnách veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...