Částice může vyletět z rubidia dřív, než vletí dovnitř. Kvantový pokus fyziky překvapil

Fotony zřejmě mohou opustit prostředí dříve, než do něj vstoupí. Naznačuje to nový experiment, který popsal fenomén takzvaného negativního času.

V kvantové fyzice prakticky nic nedává smysl. Věci, které se tam dějí, se nedají srovnat s tím, co se děje v tom světě, který dobře známe kolem nás. Pokud bychom považovali elektron za vrabce, pak by tento vrabec v kvantovém světě mohl být současně i opékačem topinek a mohl by do domu vletět současně oknem i dveřmi. A podle nového pokusu fyziků z Torontské univerzity by takový vrabčák mohl dokonce vyletět z tohoto domu dříve, než do něj vletí.

Že kvantový svět nedává úplně smysl, je zjevné – ale současně se tam tyto zdánlivě nemožné události prokazatelně odehrávají; prokazují to stovky mnohokrát opakovaných pokusů, z nichž řada má i praktické využití a jejich důsledky lidstvo intenzivně používá.

Jeden pokus teď provedli fyzici pod vedením Daniely Angulové z Torontské univerzity. Zatím sice jejich práce neprošla recenzním řízením, ale podle komentářů na serveru arXiv, kam se takové studie nahrávají, zatím nemá nikdo z jiných vědců zásadní výhrady – a to už je tam práce déle než měsíc. „Trvalo to dlouho, ale náš experiment, při kterém jsme pozorovali, že fotony mohou způsobit, že atomy zdánlivě stráví záporné množství času v excitovaném stavu, je na světě,“ napsal spoluautor studie Aephraim Steinberg na síti X.

Právě Steinberg je podle webu Spektrum der Wissenschaft autorem myšlenky na tento zajímavý experiment – původně ho měl napadnout už před sedmi roky.

Něco málo fyziky

Není nutné zabíhat do detailů, ale několik základních myšlenek kvantové fyziky je pro pochopení nutné znát. Celý výzkum se týkal takzvaných excitovaných atomů. Když fotony procházejí nějakým prostředím a jsou tam absorbovány, elektrony vířící kolem atomů v tomto prostředí přeskočí na vyšší energetické hladiny. Když se tyto excitované elektrony vrátí do svého původního stavu, uvolní absorbovanou energii v podobě opětovně vyzářených fotonů, což způsobí časové zpoždění v pozorované době průchodu světla prostředím.

Zpět k metafoře s vrabčákem: v kvantovém světě se snažili vědci měřit, jak ovlivní průlet vrabce dům, jímž proletí. Přitom někdy se vrabec změní na holuba, někde splyne s hodinami kukačkami na zdi, někdy z něj upadne pár peříček, která zvíří prach, a jindy jen tak profrčí, aniž by to zanechalo jedinou stopu.

Torontští vědci tedy chtěli změřit zmíněné zpoždění. Zajímalo je hlavně, jaká je jeho souvislost s tím, co se děje fotonu: jestli byl rozptýlený, pohlcený, nebo se s ním nestalo nic. Přestože by mělo jít o dost základní otázku a vědci předpokládali, že nebude těžké na ni odpovědět, dospěli k pravém opaku. Neexistoval žádný kvalitní výzkum, kterého by se mohli chytit, a experti v oboru na to měli velmi různorodé názory – až po takové, že ani nedává smysl se tím zabývat.

A tak jim nezbývalo než provést vlastní základní výzkum. Museli pro to vytvořit celý nový přístroj, proto se celý pokus protáhl na sedm let. Stříleli v něm fotony do mraku ultrachladných atomů rubidia a měřili výsledný stupeň atomové excitace, popisuje pokus web Scientific American.

Experiment podle něj přinesl dvě překvapení: Někdy fotony prošly bez úhony, ale atomy rubidia byly stále excitované – a to stejně dlouho, jako kdyby tyto fotony absorbovaly. Ještě podivnější ale bylo, že když byly fotony pohlceny, zdálo se, že jsou znovu vyzářeny téměř okamžitě. Ve skutečnosti dokonce mnohem dříve, než se atomy rubidia vrátily do základního stavu – jako by fotony v průměru opouštěly atomy rychleji, než se dostaly dovnitř.

Smysl jim to příliš nedávalo ani v nepochopitelném kvantovém světě.

Proto hledali možná vysvětlení ve spolupráci s dalšími teoretickými fyziky, kteří se popisu kvantových procesů dlouhodobě věnují. Podle Howarda Wisemana z Griffithovy univerzity opravdu vše probíhá tak, jak to vypadá.

Na kvantové úrovni totiž děje neprobíhají, jak je známe. Jsou „rozmazané“, probíhají vždy s nějakou pravděpodobností, v nějakém rozsahu pravděpodobnosti. A to se týká i času: existují tedy pravděpodobnosti, kdy je doba průchodu jednotlivého fotonu okamžitá – anebo dokonce kdy dává zápornou hodnotu.

Paradox

„Tato předpověď nás naprosto překvapila,“ uvedl Steinbergův spoludoktorand Josiah Sinclair pro Spektrum der Wissenschaft. Jemu i zbytku jeho týmu připadaly tyto výsledky natolik šílené, že se je rozhodl ještě jednou ověřit. A opět to vyšlo. Tyto výsledky navíc podle Wisemana ani nenarušují teorii relativity: fotony totiž během tohoto pohybu nepředávaly svému okolí žádné informace, proto to není v rozporu s Einsteinovým „nic nemůže cestovat rychleji než světlo“.

„Záporné časové zpoždění se může zdát paradoxní, ale znamená to, že kdybyste sestrojili ‚kvantové‘ hodiny, které by měřily, kolik času stráví atomy v excitovaném stavu, hodinová ručička by se za určitých okolností pohybovala spíše dozadu než dopředu,“ dodává Sinclair. Jinými slovy, čas, za který byly fotony atomy pohlceny, je záporný.

Přestože je tento jev překvapivý, nemá žádný vliv na naše chápání času jako takového, ale opět ilustruje, že kvantový svět má stále v zásobě překvapení, uzavírá Scientific American.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...