Elektřinou spálení ptáci mohou zakládat požáry, ukázal americký výzkum

Přírodovědci upozornili na přehlížený problém: za řadu požárů mohou umírající ptáci, kteří se vznítí, když se neopatrně dotknou elektrického vedení. Nová studie poprvé dokázala popsat, kolik takových případů je a co je spojuje.

V roce 2014 zasáhl střední Chile lesní požár, který zničil 2500 domů a zabil nejméně třináct lidí. O rok později hořelo v americkém Idahu na ploše více než čtyř tisíc hektarů, což je plocha o rozměrech přibližně celého městského obvodu Slezská Ostrava. Oba požáry měly jedno společné: odborníci se domnívají, že je založili ptáci.

Jak asi každý ví, ptáci rádi vysedávají na elektrickém vedení, které pro ně může být skvělým místem k odpočinku, ale také z něj mohou nečekaně zaútočit na svou kořist. Za normálních okolností sezení na drátu zvířatům nijak neublíží – pokud ovšem neuzavřou elektrický okruh. To znamená, že by se museli nějak dotknout buď dalšího drátu, anebo země.

Pokud se to stane, ptáci se vznítí a podle nové studie tím mohou způsobit požáry, zejména je-li země pod nimi, na kterou padají, hodně vysušená. Vědci popsali, že se to reálně stává a že to v některých oblastech může být hrozbou.

Podle zatím nejobsáhlejší analýzy se takovým způsobem rozhořely ve Spojených státech v letech 2014 až 2018 více než tři desítky požárů. „Ekologické a ekonomické ztráty jsou značné,“ konstatoval pro odborný časopis Science Antoni Margalida, biolog z Pyrenejského institutu ekologie, který studoval dopady požárů způsobených ptáky a dalšími živočichy ve Španělsku, ale na této práci se nepodílel. 

Ptačí požáry jsou přehlížené

Za naprostou většinu lesních požárů ve Spojených státech je zodpovědný člověk. Plameny se ale mohou rozšířit kvůli bleskům či dokonce slunečnímu žáru. Požárům způsobeným ptáky se ale přinejmenším zatím věnuje méně pozornosti.

Aby tento fenomén lépe pochopil, shromáždil hlavní autor výzkumu Taylor Barnes údaje o požárech po celých Spojených státech. Spolu se svými kolegy použil službu Google Alerts, aby pomocí dvojic klíčových slov sledoval požáry, které v letech 2014 až 2018 založili ptáci: Například „požár“ a „orel“. Odfiltrovali všechna zjištění nesouvisející s elektrickým vedením.

Vědci pak vyřadili také všechny spekulativní zprávy a věnovali se jen těm, které přinášely jasné důkazy, že příčinou byl pták. Mezi ně mohla patřit například fotografie spálené ptačí mršiny na místě požáru nebo prohlášení odborníka, například hasiče, které podrobně popisovalo předpokládanou příčinu požáru. Nakonec zjišťovali, jestli je nějaké konkrétní prostředí k těmto požárům obzvláště náchylné.

Ohnivá kombinace

Autoři studie našli 44 zpráv o požárech způsobených ptáky a svá zjištění popsali v odborném žurnálu Wildlife Society Bulletin. Dvanáct z nich se vyskytlo v ekologickém regionu, který se rozkládá od jižního Oregonu přes Kalifornii až po severní Mexiko a je ohraničen Tichým oceánem a pohořím Sierra Nevada.

V této oblasti, která je rozmanitou směsicí údolí, kopců a hor, panuje teplé středomořské klima s mírnými a vlhkými zimami po nichž následují horká a suchá léta. A je také náchylná k velkým suchům. Tato kombinace vytváří v zimě velké množství vegetace, která rychle vysychá a stává se potenciálním palivem.

„Proto vidíme mnoho požárů, které dosahují katastrofické úrovně,“ vysvětluje Barnes. Oblast je také hustě osídlena, což může zvýšit pravděpodobnost nežádoucích interakcí mezi městem a divokými zvířaty, jako jsou například velcí dravci (jestřábi, orli a sovy) zasažení elektrickým proudem. 

Požáry zaznamenané ve studii byly obecně malé: většina z nich spálila asi 1,2 hektaru vegetace. Přesto mají potenciál i pro větší rozsah a horší škody, jak ukazují v úvodu popsané požáry v Idahu a Chile.

Elektrické vedení může být hrozbou i pro ptáky

Elektrické vedení nepředstavuje jen nebezpečí požáru, ale také hrozbu pro ptáky. Nedávná studie z Íránu zjistila, že z 235 ptáků usmrcených elektrickým proudem v roce 2018 jich asi patnáct tvořily ohrožené druhy, jako je orel stepní a sup egyptský.

Právě tito velcí dravci jsou elektrickým vedením nejohroženější; mají tak velké rozpětí křídel, že se mohou nejsnadněji dotknout při vzlétnutí více drátů současně. Přitom pro tyto případy existují řešení, jež poměrně spolehlivě ptáky (a v důsledku i krajinu před požáry) chrání.

Elektrárenské společnosti mohou izolovat dráty nebo instalovat hroty, které odrazují od hnízdění; mohly by také vybudovat konstrukce, které umožní bezpečnější hnízdění na transformátorech, nebo umísťovat dráty ještě dál od sebe. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...