Električtí úhoři útočí koordinovaně, překvapilo biology. Natočili soustředěný výboj deseti lovců

Hluboko v povodí brazilské Amazonky objevili přírodovědci malé jezírko napájené řekou –⁠ a v něm více než stovku dospělých elektrických úhořů, mnoho z nich větších než metr. Už to byl nesmírně zajímavý objev, protože doposud byly tyto ryby považovány za individualisty. Jenže další výzkum našel ještě něco zajímavějšího. Ukázal, jak se tato zvířata koordinují při lovu.

V jezeře na břehu řeky Iriri v brazilském státě Pará byli vědci svědky toho, jak úhoři společně nahánějí tetry tak, aby se tyto rybky seskupily do hejna ve tvaru koule. Poté se skupiny až deseti úhořů rozdělily tak, aby vytvořily spolupracující lovecké skupiny, podobně jako loví třeba vlci nebo kosatky. Tyto menší skupiny pak obklíčily hejno rybek a koordinovaně na tuto kouli útočily elektrickými výboji.

Síla spojených výbojů byla taková, že tetry vymrštila z vody. Když dopadly zpět na hladinu, byly omráčené a úhoři je mohli bez odporu sežrat.

„Je to výjimečný objev,“ řekl hlavní autor výzkumu David de Santana. „U elektrických úhořů jsme nikdy nic takového nepozorovali,“ uvedl biolog v v odborném časopise Ecology and Evolution. Vyvrací v něm, že by tyto ryby s hadovitým tělem byly jen samotářskými predátory, a upozorňuje na jejich výjimečnou schopnost koordinovaného lovu s pomocí elektrických výbojů.

„Lov ve skupinách je sice mezi savci celkem běžný, ale u ryb ho pozorujeme poměrně vzácně,“ uvedl de Santana. „Je známo pouze devět dalších druhů ryb, které něco takového dělají –⁠ je to něco opravdu zcela výjimečného,“ doplnil vědec.

Život zasvěcený úhořům

Tento vědec zasvětil výzkumu elektrických úhořů celý svůj život, i díky němu jich věda zná už přes dvě stě druhů. De Santana je hledá v říčních ramenech v Amazonii, a to velmi úspěšně.

Jeden z nových druhů elektrického úhoře představený v jeho studii z roku 2019 Electrophorus voltai je schopen vyprodukovat elektrické šoky o napětí 860 voltů –⁠ to je vůbec nejsilnější elektrický výboj ze všech zvířat na Zemi. Právě tento druh, který může dorůst až dvou metrů, dokáže lovit koordinovaně.

„Jeden exemplář tohoto druhu může vytvořit výboj o síle až 860 voltů –⁠ takže teoreticky, když jich svou energii uvolní deset najednou, mohou vyprodukovat až 8600 voltů,“ řekl de Santana. „To je přibližně stejné napětí, jako je zapotřebí k napájení sta žárovek.“

„Toto je jediné místo, kde bylo takové chování pozorováno. Myslíme si ale, že úhoři se do podobných jezírek stahují pravděpodobně pravidelně, každý rok,“ řekl de Santana. „Naše původní hypotéza říká, že se jedná o poměrně vzácnou událost, která se vyskytuje pouze v místech se spoustou kořisti a dostatečným úkrytem pro velké množství dospělých úhořů,“ dodal s tím, že záležitost dále bude ověřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...