Ekologům vadí starty Muskových raket v Texasu. Požadují detailní studii dopadů na přírodu

Environmentální skupiny podaly žalobu na Americký Federální úřad pro letectví (FAA) kvůli povolení, které úřad vydal pro start rakety Starship společnosti SpaceX. Podnět k soudu přišel jedenáct dní poté, co FAA udělila obřímu dopravnímu systému povolení k vzletu. Start rakety podle ochranářů poškodil okolní útočiště divoké zvěře a FAA měl provést rozsáhlejší dopadovou studii. O případu informovala agentura Reuters.

Drtivá síla zážehu a startu rakety odpálila kusy betonu a kovu stovky metrů od startovací plochy, zapálila křoviny na ploše 1,4 hektaru a do vzduchu vyslala oblak rozdrceného betonu, který asi deset kilometrů daleko severozápadně pršel na město Port Isabel.

SpaceX navzdory explozi rakety čtyři minuty po jejím startu misi označuje za úspěch, který přinese data hodnotná pro další pokrok ve vývoji směrem k přistání astronautů na Měsíci.

Ochranářské organizace nicméně poukazují na to, že hluk, výstavba a doprava v oblasti na jihu Texasu poškozují místní životní prostředí. Objekt SpaceX sousedí s přírodní rezervací v údolí dolního toku řeky Rio Grande, která je domovem vzácných kočkovitých šelem ocelota a jaguarundi, chráněných želv i ptáků.

Konec startů od Port Isabel?

Organizace požadují po soudu, aby povolení FAA pro SpaceX stáhl a přiměl úřad provést rozsáhlou studii dopadu na životní prostředí, kterou FAA původně zamýšlel provést, později ale svůj postoj změnil a provedl jen méně důkladnou analýzu. Rozsáhlá studie nicméně podle Reuters běžně trvá roky a váže se k ní mnoho dalších procesních opatření.

Majitel SpaceX Elon Musk odmítl, že by dopady startu Starship byly škodlivé. „Není to toxické nebo tak. Rozptýlilo to hodně prachu, ale podle našeho vědomí nedošlo k žádnému významnému poškození prostředí, o kterém bychom věděli,“ citovala Reuters Muska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...