Egyptologové našli hrobku kulhavé kněžky, jejíž otec vládl Vlčímu městu

Mezinárodní tým archeologů našel v nekropoli v egyptském Asijútu pohřební komoru staroegyptské kněžky Idy, dcery místodržitele oblasti Džefaihapiho. Ukrývala se v doposud nepřístupné části jeho monumentální hrobky z doby kolem roku 1880 před naším letopočtem. Nalézt a odkrýt ji trvalo dvacet let.

Ida byla kněžkou „kraví“ bohyně Hathor. Podle nápisů na její rakvi pocházela z významné rodiny, což potvrzuje její titul, který se dá přeložit jako „paní domu“.

Její hrob se nacházel v boční komoře uzavřené kamennou zdí ve svislé šachtě hluboké asi čtrnáct metrů v hrobce jejího otce Džefaihapiho. Zatímco jeho pohřební komora byla už ve starověku vypleněna zloději, část se sarkofágem jeho dcery sice lupiči také našli, ale z neznámých důvodů tam téměř nic neukradli. Předměty uvnitř díky tomu zůstaly v drtivé většině takřka nedotčené.

Mezi nejzajímavější nálezy podle berlínských archeologů, kteří výzkum vedli, patří dvě složitě zdobené rakve, které do sebe zapadají. Obě jsou pomalované neobvykle složitými obrazy a popsané texty popisujícími cestu zesnulého v posmrtném životě. Výzdoba na vnitřní i vnější straně rakví je podle vědců detailnější než u srovnatelných předmětů ze stejného období a odráží mimořádnou kvalitu maleb a nápisů v hrobce Idina otce. Byly vyrobené ze dřeva, které v Egyptě neroste, což je další argument pro to, jak důležitou osobností byla žena v nich.

Bohaté ilustrace na boku sarkofágu Idy
Zdroj: The Asyut Project/Susen Döbel, Jochem Kahl

Egyptologové jsou z nálezu nadšení. Potěšilo je hlavně bohatství textů v hrobce. Mezi nimi jsou náboženské nápisy známé jako Texty z rakví, ale i seznamy obětních darů – podle autorů objevu to umožní nový pohled na postavení žen a předávání vědomostí ve starověkém Egyptě.

Zobrazení kněžky Idy na stěně hrobky jejího otce
Zdroj: The Asyut Project/Fritz Barthel, Jochem Kahl

K dalším artefaktům z hrobky patří dřevěné figurky, dýka, faraonské insignie a potravinové obětiny. Další popsaná truhla obsahovala kanopy, což jsou nádoby určené k uchovávání životně důležitých orgánů – například jater, sleziny, plic a střev – během mumifikace. Zbytky Idina oblečení a její kosti sice byly částečně zničené lupiči, i tak poskytují základní představu o jejím životě a zdraví. Kněžka se dožila věku přibližně čtyřiceti let, příčinu její smrti vědci zatím nedokázali odhalit. Celý život ale trpěla vrozenou vadou nohy.

Všechny nálezy zůstanou v zemi původu, archeologové je totiž předali egyptskému ministerstvu pro památky a cestovní ruch.

Velká dcera velkého otce

Otec této kněžky, Džefaihapi, byl významný staroegyptský úředník za vlády faraona Senusreta I. Měl titul takzvaného nomarchy; to znamená, že před téměř čtyřmi tisíci lety vládl jedné ze 42 provincií země. Ví se o něm, že byl synem muže jménem Idi-aat a jeho manželkou byla žena jménem Sennuwy.

Sídlil právě v Asijútu, což je město na středním toku Nilu. Dnes v něm žije téměř 400 tisíc lidí, významným centrem byl ale už ve starověkém Egyptě, v době před více než 5100 lety. Protože se zde uctívala především božstva v podobě psovitých šelem, říkali mu tehdy Řekové a Římané Lycopolis neboli Vlčí město.

Dřevěná soška z hrobky kněžky Idy
Zdroj: The Asyut Project/Tina Beck-Hasselbach, Jochem Kahl

Z nápisů v Džefaihapiho velké hrobce, objevené už roku 1913, se ví, že nechal založit kult, který se o hrobku staral a uctíval ji. Samotná hrobka byla vytesaná do skály, je jedenáct metrů vysoká, dvacet osm metrů hluboká a sedmdesát metrů široká; zdobí ji nádherné reliéfní malby a nápisy.

Zajímavé je, že byla obklopená menšími hrobkami, jejichž „obyvatelé“ byli v době smrti svého pána obětováni. Tento rituál se v Egyptě v té době už dávno neprovozoval, nicméně je možné, že přetrval právě na tomto místě, které bylo dost vzdálené od centra moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...