Družice Spojených arabských emirátů odstartovala k Marsu. Připravit převratnou misi trvalo jen šest let

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která zamíří k Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. První arabská meziplanetární mise by se podle plánů měla k sousední planetě dostat v únoru příštího roku.

Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu dnes těsně před 07:00 místního času (v neděli před půlnocí SELČ). Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.

Mars nyní zkoumá celkem osm aktivních misí, některé prostřednictvím družic obíhajících kolem planety, jiné přímo na jejím povrchu. Úkolem sondy Amal o hmotnosti 1,5 tuny, na jejíž přípravu Spojené arabské emiráty vynaložily asi 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a monitorovat klimatické změny. Mise má poprvé v dějinách zachytit atmosféru v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.

Dostat se na Mars: jde nejen o prestiž

K Marsu se v nejbližší době chystají vypravit své aparáty i Spojené státy a Čína. Obě velmoci chtějí na rudé planetě přistát. Čínská raketa Dlouhý pochod 5, která vynese k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem, odstartuje z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan koncem července nebo začátkem srpna, uvedla minulý týden čínská státní média. Jako nejpravděpodobnější den startu zmiňují 23. červenec.

Spojené státy hodlají svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost) vyslat na Mars mezi 30. červencem a 15. srpnem. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...