Do konce století vymře 98 procent kolonií tučňáků císařských. Klimatická změna jim zničí místa, kde žijí

Mezinárodní vědecký tým vytvořil předpověď toho, jak globální změny klimatu ovlivní život tučňáků. Výsledky je přiměly k tomu, aby navrhli zařazení tučňáků císařských na seznam ohrožených druhů.

Výzkum se pokusil předpovědět vývoj všech známých kolonií tučňáků císařských podle různých scénářů emisí skleníkových plynů. Autoři přitom využili populační model založený na pozorování satelitních snímků těchto kolonií.

Studie ukázala, že extrémní události způsobené globální změnou klimatu mají vliv na mnoho stránek životu těchto tučňáků – jejich schopnosti odolávat náhodným narušením (například nepředvídatelným výpadkům potravy či přemnožení predátorů), katastrofickým událostem i přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí.

Studie ukazuje, že pokud bude mořský led ubývat tempem, který předpokládají klimatické modely při současných trendech, dojde k dramatickému snížení všech těchto schopností. V důsledku toho téměř všechny kolonie tučňáků císařských do roku 2100 prakticky vyhynou.

Ekosystém v ohrožení

Nové výsledky popsané v článku mají podle autorů práce také důležité důsledky pro hodnocení rizik klimatických změn i pro další druhy. Rychlá změna klimatu zvyšuje zátěž druhů a ekosystémů a riziko vymírání se bude s pokračujícím globálním oteplováním zvyšovat, tvrdí studie.

Tučňáci císařští žijí v ledových pobřežních oblastech Antarktidy; současné klimatické modely předpokládají v těchto oblastech výrazný úbytek ledu, na který je životní cyklus tučňáků císařských úzce vázán.

„Tučňáci císařští žijí v křehké rovnováze se svým životním prostředím, existuje zde jakási zlatá zóna mořského ledu,“ uvedli vědci. To znamená, že „pokud je mořského ledu příliš málo, mohou se mláďata tučňáků utopit; pokud je mořského ledu příliš mnoho, jsou cesty za potravou příliš dlouhé a namáhavé a mláďata mohou vyhladovět“.

„Vzhledem k závislosti tohoto druhu na mořském ledu při rozmnožování i získávání potravy je pro tučňáky císařské nejdůležitější hrozbou změna klimatu, která by v tomto století vedla k úbytku antarktického mořského ledu,“ vysvětluje Marika Hollandová, klimatoložka z Národního centra pro výzkum atmosféry. „Trendy oteplování a následného úbytku mořského ledu do konce století jsou podle všech prognóz všech klimatických modelů jednoznačné a nevratné.“

Christophe Barbraud z Centre d’Etudes Biologiques de Chizé, který studuje tučňáky císařské už desítky let, dodává: „Dlouhodobé sledování tučňáků císařských na Pointe Géologie v Antarktidě v posledních 70 letech bylo rozhodující pro rozluštění toho, jak mořský led ovlivňuje životní cyklus ptáků. Tyto poznatky spolu s nejnovějšími satelitními snímky poskytly nezbytné informace pro sestavení a ověření populačních modelů.“

Satelitní snímky s vysokým rozlišením podle něj poskytly zcela novou možnost, jak sledovat místa, která byla do té doby jinak nedostupná.

Studie ukazuje, že pokud budou emise skleníkových plynů i nadále stoupat podobně rychle jako dnes – což způsobí růst teplot a úbytek antarktického mořského ledu – bude se počet tučňáků pomalu snižovat přibližně do roku 2040. Pak ale začne klesat mnohem rychleji, protože pokrytí mořským ledem klesne pod pro tučňáky kritickou hranici. Ke konci století se pak tento druh stane téměř vyhynulým, protože do roku 2100 zmizí 98 procent jejich kolonií.

„Globální politická rozhodnutí v rámci cílů Pařížské dohody mají omezit nárůst teploty výrazně pod 2 °C. To by zajistilo bezpečné místo pro tučňáka císařského a zastavilo dramatický pokles jejich populace. Budoucnost tučňáků císařských tak v konečném důsledku závisí na rozhodnutích přijatých dnes. Nejdůležitějším opatřením je snížení emisí skleníkových plynů, aby se omezilo další oteplování,“ popsal Phil Trathan z Britské arktické služby.

„Doufáme, že globální společnost bude naslouchat vědě. Ochrana těchto systémů vyžaduje právní rámce, které musí být založené na nejlepších dostupných vědeckých důkazech,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...