Dno Bassova průlivu pokryl živý koberec tisícovek žraloků

Mořští biologové pozorovali výjimečně velkou koncentraci spících žraloků. Zatím si nedokáží vysvětlit, proč mezi nimi chyběli samci.

Živý žraločí koberec tvořili různozubci portjacksonští – menší, asi metr a půl dlouhé paryby. Tento druh, který obývá jižní pobřežní vody Austrálie, je známý svým poněkud bizarním vzhledem. Noční predátoři se živí chobotnicemi a korýši. Na rozdíl od mnoha jiných druhů žraloků nejsou různozubci portjacksonští považováni za ohrožený druh.

Mořští biologové žraloky sledovali, jak odpočívají na dně mořského parku Beagle, vodní rezervace v Bassově průlivu, jenž odděluje Austrálii od Tasmánie. Výzkumníci z Tasmánské univerzity je objevili během nedávné expedice, když skenovali mořské dno pomocí dálkově ovládaného podvodního robota. Narazili na žraloky, kteří leželi „vedle sebe jako koberec rozprostřený po mořském dně“ asi 65 metrů pod hladinou.

Žraloky tam vědci očekávali – narazili tam na ně už před šesti lety během jiné expedice. Výzkumníci se poté vrátili, aby zjistili, jak se za tu dobu změnily podmínky v parku. „Doufali jsme, že při tomto průzkumu žraloky opět uvidíme,“ sdělili biologové. „Narazit na ně dvakrát v místě o rozloze tři tisíce kilometrů čtverečních, to je jako najít jehlu v kupce sena.“

Nyní ale zaznamenali něco, co poprvé přehlédli. „Dříve jsme si nevšimli, že všichni žraloci byli samice, což pro nás představuje více otázek než odpovědí. Ale víme, že samci a samice tohoto druhu často žijí odděleně, s výjimkou období páření,“ dodali.

„Nevíme přesně, proč jsou zde jen samice. Možná hodují na místní pochoutce – hřebenatkách – před dlouhou cestou na sever, aby nakladly vajíčka. To, že je opět vidíme, nám ale napovídá, že je pro ně tato oblast důležitá,“ poznamenali vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...