Čínští vědci objevili nejhlouběji existující virus. Vylovili ho ze dna Mariánského příkopu

Nový objev čínsko-australského vědeckého týmu ukazuje, jak vypadá základ potravinové pyramidy na nejhlubším místě oceánů. V Mariánském příkopu se jim podařilo objevit virus, který se množí v hlubokomořské bakterii a je dokonale adaptovaný na existenci ve světě věčné temnoty.

Dno Mariánského příkopu může vypadat jako to nejméně pohostinné místo na Zemi. Kombinace absolutní tmy, nedostatku živin a smrtícího tlaku znamená, že podmínky pro život jsou tam opravdu extrémně nevhodné. Přesto ale evoluce umožnila, aby tam život nejen pronikl, ale dokonce se na tento temný svět specializoval.

Čínsko-australská expedice tam letos pátrala po stopách mikroskopických životních forem. Právě ty totiž tvoří základ pyramidy, z níž vyrůstají možnosti pro existenci složitějších tvorů. V hloubce 8900 metrů pod mořem vědci odhalili v usazenině vůbec nejhlouběji objevený virus. 

Dostal jméno vB_HmeY_H4907 a oba vědecké týmy ho začaly zkoumat. Podobně jako jiné viry dokáže existovat díky tomu, že využívá jinou životní formu. Tento konkrétně napadá hlubokomořské bakterie a v nich se množí – patří tedy mezi takzvané bakteriofágy neboli požírače bakterií.

Biologům se povedlo ho izolovat provést jeho genetickou analýzu, výsledky vyšly v druhé polovině září v odborném časopise Microbiology Spectrum. Díky tomu vědí, že patří do skupiny virů Suvirisae, které jsou rozšířené v světových oceánech. Parazitují na bakterii Halomonas meridiana (ani jeden z těchto organismů nemá české jméno).

O těchto bakteriích se ví víc než o novém viru, takže právě z jejich příběhu se dá rekonstruovat víc informací i o viru. Vyskytují se v mořských hlubinách, kde si oblíbily hlavně takzvané hydrotermální průduchy, tedy místa, kudy mořským dnem proniká vzhůru teplejší voda mnohdy bohatá na živiny. 

Když vědci zkoumali interakci mezi parazitem a jeho hostitelem, zaujalo je, že vB_HmeY_H4907 není žádný zabiják. Oba žijí spíše ve vztahu, který je prospěšný oběma a zřejmě tato spolupráce funguje už nějakou dobu – jsou si totiž do značné míry dost podobné. Díky tomu útok viru na bakterii není zpravidla smrtící, naopak oba se množí současně. Vědci pro to sice zatím nemají dost důkazů, ale připouštějí, že se dokonce vyvinuly společně a jeden bez druhého by nedokázaly na dně Mariánského příkopu přežít. 

Prospěch z vědy

Existence nového neznámého vitu se zvláštními vlastnostmi může vyvolat obavy, zejména po covidové pandemii a kdy virus zkoumají čínské laboratoře podezřelé z toho, že z nich SARS-CoV-2 unikl (byť pro to stále nejsou žádné důkazy). V tomto případě je ale strach zřejmě neodůvodněný, protože tyto specializované viry z extrémních podmínek bývají dokonale adaptované na úzkou skupinu hostitelů a právě podivné podmínky, které v oblasti jejich výskytu panují. Reálná data z výzkumu tyto předpoklady potvrzují.

Prezentovaý výzkum může lidstvu pomoci pochopit, jak fágy fungují, jakým způsobem napadají bakterie a jakým způsobem tato interakce mezi viry a bakteriemi funguje. Pro biomedicínu je to nesmírně zajímavé téma, protože v době, kdy se snižuje účinnost antibiotik, se hledají jiné cesty, jak s bakteriemi bojovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...