Čínští vědci objevili nejhlouběji existující virus. Vylovili ho ze dna Mariánského příkopu

Nový objev čínsko-australského vědeckého týmu ukazuje, jak vypadá základ potravinové pyramidy na nejhlubším místě oceánů. V Mariánském příkopu se jim podařilo objevit virus, který se množí v hlubokomořské bakterii a je dokonale adaptovaný na existenci ve světě věčné temnoty.

Dno Mariánského příkopu může vypadat jako to nejméně pohostinné místo na Zemi. Kombinace absolutní tmy, nedostatku živin a smrtícího tlaku znamená, že podmínky pro život jsou tam opravdu extrémně nevhodné. Přesto ale evoluce umožnila, aby tam život nejen pronikl, ale dokonce se na tento temný svět specializoval.

Čínsko-australská expedice tam letos pátrala po stopách mikroskopických životních forem. Právě ty totiž tvoří základ pyramidy, z níž vyrůstají možnosti pro existenci složitějších tvorů. V hloubce 8900 metrů pod mořem vědci odhalili v usazenině vůbec nejhlouběji objevený virus. 

Dostal jméno vB_HmeY_H4907 a oba vědecké týmy ho začaly zkoumat. Podobně jako jiné viry dokáže existovat díky tomu, že využívá jinou životní formu. Tento konkrétně napadá hlubokomořské bakterie a v nich se množí – patří tedy mezi takzvané bakteriofágy neboli požírače bakterií.

Biologům se povedlo ho izolovat provést jeho genetickou analýzu, výsledky vyšly v druhé polovině září v odborném časopise Microbiology Spectrum. Díky tomu vědí, že patří do skupiny virů Suvirisae, které jsou rozšířené v světových oceánech. Parazitují na bakterii Halomonas meridiana (ani jeden z těchto organismů nemá české jméno).

O těchto bakteriích se ví víc než o novém viru, takže právě z jejich příběhu se dá rekonstruovat víc informací i o viru. Vyskytují se v mořských hlubinách, kde si oblíbily hlavně takzvané hydrotermální průduchy, tedy místa, kudy mořským dnem proniká vzhůru teplejší voda mnohdy bohatá na živiny. 

Když vědci zkoumali interakci mezi parazitem a jeho hostitelem, zaujalo je, že vB_HmeY_H4907 není žádný zabiják. Oba žijí spíše ve vztahu, který je prospěšný oběma a zřejmě tato spolupráce funguje už nějakou dobu – jsou si totiž do značné míry dost podobné. Díky tomu útok viru na bakterii není zpravidla smrtící, naopak oba se množí současně. Vědci pro to sice zatím nemají dost důkazů, ale připouštějí, že se dokonce vyvinuly společně a jeden bez druhého by nedokázaly na dně Mariánského příkopu přežít. 

Prospěch z vědy

Existence nového neznámého vitu se zvláštními vlastnostmi může vyvolat obavy, zejména po covidové pandemii a kdy virus zkoumají čínské laboratoře podezřelé z toho, že z nich SARS-CoV-2 unikl (byť pro to stále nejsou žádné důkazy). V tomto případě je ale strach zřejmě neodůvodněný, protože tyto specializované viry z extrémních podmínek bývají dokonale adaptované na úzkou skupinu hostitelů a právě podivné podmínky, které v oblasti jejich výskytu panují. Reálná data z výzkumu tyto předpoklady potvrzují.

Prezentovaý výzkum může lidstvu pomoci pochopit, jak fágy fungují, jakým způsobem napadají bakterie a jakým způsobem tato interakce mezi viry a bakteriemi funguje. Pro biomedicínu je to nesmírně zajímavé téma, protože v době, kdy se snižuje účinnost antibiotik, se hledají jiné cesty, jak s bakteriemi bojovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...