Čínští vědci objevili na své kosmické stanici neznámou bakterii

Na čínské kosmické stanici Tchien-kung žijí kromě lidí ještě další obyvatelé. Okem neviditelní a doposud vědě neznámí. Nikde jinde než na sto metrech krychlových čínského „Nebeského paláce“ se tyto organismy nenašly, popsala nová studie.

V rámci vědeckého výzkumu odebírali čínští tchajkonauti na jaře roku 2023 vzorky z kabiny stanice. Když je potom detailně analyzovali v pozemských laboratořích, našli v nich exempláře zcela neznámé bakterie. Tento organismus není známý ze Země. To neznamená, že z naší planety nepochází – mikroorganismů je na naší planetě tolik, že jich většina nebyla zmapována. Bakterie dostala jméno po stanici Niallia tiangongensis.

Čínští biologové tvrdí, že organismus má vlastnosti, jež mu mohou pomáhat v tomto výjimečném a současně extrémním prostředí nejen přežít, ale dokonce i prosperovat. A současně upozorňují, že by existence tohoto specializovaného druhu a dalších „kosmických“ bakterií mohla mít dopady na zdraví astronautů a funkčnost kosmických lodí během dlouhých misí, například k Marsu.

Původ kosmické bakterie

Výzkum nově objeveného organismu je teprve v začátku, ale vědci se domnívají, že jde o blízkého příbuzného tyčinkovité bakterie Niallia circulans, která žije v půdě. Protože půda je vystavena dramatickým změnám, musí být její mikroskopičtí obyvatelé schopní přežívat dlouhá období, kdy tam podmínky nejsou úplně vhodné pro život. A tak se tyto bakterie díky evolučním mechanismům dokázaly naučit, jak se s tím vypořádat: zabalí se do odolných spor, které je chrání před tím nejhorším.

Zatím není jasné, jestli se nějaká Niallia circulans dostala na stanici, kde se změnila na Niallia tiangongensis, anebo pochází ze Země a na Nebeský palác už přicestovala v této podobě. V každém případě ji ale její schopnosti uchránily před všemi riziky, jež s cestou souvisejí.

Vědci našli jeden konkrétní mechanismus, kterým se Niallia tiangongensis může pochlubit a který jí pomáhá nejvíc. Umí si velmi efektivně vytvářet ochranné brnění z biofilmu z běžně dostupných látek. Současně ale ztratila schopnost využívat jiné zdroje energie, jež jsou běžné u jejích příbuzných.

Další superschopností, kterou vědci pozorovali také u jiných bakterií, jež objevili dříve na Mezinárodní kosmické stanici (ISS), je extrémní oprava vlastních genů. Ta jim umožňuje vydržet stabilní, nehromadit chyby v genomu a předávat kvalitní genetickou informaci dalším generacím. Díky tomu se mohou rozmnožovat i v prostředí, kde by měly být vzhledem k vysoké radiaci sterilní.

Varování pro delší vesmírné mise

Nedávný výzkum našel na ISS celkem 26 dalších druhů bakterií. Obě stanice, jak ta mezinárodní, tak i ta čínská, by přitom měly mít ty nejlepší podmínky schopné zabránit tomu, aby se tam takové mikroorganismy vůbec dostaly, natož aby se tam množily. A Niallia tiangongensis se množí bez problémů.

Je tedy zjevné, že současné schopnosti vědy nejsou schopné něčemu takovému zabránit, a podobná situace se může opakovat třeba při letu na Mars s lidskou posádkou. Jenže ta během několikaleté mise nebude moci let přerušit a bude muset umět zvládnout všechny komplikace, jež by bakterie mohly způsobit.

Niallia tiangongensis sice zřejmě žádnou zdravotní hrozbu nepředstavuje, nicméně Niallia circulans by mohla: na Zemi je spojená se vznikem sepse u nemocných s oslabenou imunitou. Vědce teď bude nejvíc zajímat, jak rychle (a jestli vůbec) by mohla výše popsaná bakterie získat nějaké vlastnosti, jež by lidské posádky vesmírných misí ohrozit mohly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 1 hhodinou

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 19 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 20 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
včera v 07:30

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.