Čína by mohla vojensky ovládnout Měsíc, varoval šéf NASA. Peking to popřel

Čína v pondělí odmítla tvrzení šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého by mohla v rámci vojenského programu plánovat ovládnutí Měsíce. Komentář Billa Nelsona označil Peking za nezodpovědnou pomluvu a uvedl, že vždy vyzýval k budování společenství národů ve vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters.

Čína v posledním desetiletí zintenzivnila tempo svého vesmírného programu a zaměřila se zejména na průzkum Měsíce. V roce 2013 tam přistála její nepilotovaná vědecká sonda. Očekává se, že koncem tohoto desetiletí vyšle Peking na Měsíc další raketu, tentokrát ale s astronauty na palubě.

„Musíme se obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: ‚Teď je náš a vy se držte dál‘,“ řekl ředitel NASA Bill Nelson německému bulvárnímu listu Bild v rozhovoru zveřejněném v sobotu. Dodal, že čínský vesmírný program je vojenského charakteru a země ukradla nápady a technologie ostatním.

„Není to poprvé, co šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír ignoruje fakta a mluví o Číně nezodpovědně. Americká strana neustále šíří pomlouvačnou kampaň proti normálním a rozumným čínským snahám ve vesmíru. Proti takovým výrokům se důrazně ohrazujeme,“ sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. Peking podle ministerstva vždy prosazoval budování společné budoucnosti lidstva ve vesmíru a stavěl se proti jeho vyzbrojování a jakýmkoli závodům ve zbrojení mimo Zemi.

NASA v rámci svého programu Artemis plánuje v roce 2024 vyslat misi s posádkou na oběžnou dráhu Měsíce a do roku 2025 chce uskutečnit přistání s posádkou v blízkosti jižního pólu této přirozené družice Země. Peking plánuje misi k jižnímu pólu Měsíce bez posádky ještě v tomto desetiletí.

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru, v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci, loni pak na Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...