Chobotnice zahání nápadníky vrháním předmětů. Vystřelují je ze svého sifonu

Tým vědců z Austrálie, Kanady a USA zjistil, že samice chobotnic někdy házejí bahnem nebo předměty na samce, kteří se s nimi pokoušejí pářit. Takto nápadníky odhánějí.

Házení předměty není v přírodě příliš rozšířené –⁠ dokáže to jen několik druhů zvířat, nejčastěji primáti. Že něco takového umí i chobotnice, bylo pro vědce překvapením.

První případ mořští biologové zaznamenali už roku 2015 –⁠ tehdy sledovali, jak chobotnice vrhají po jiných chobotnicích různé věci –⁠ jenže v té době ještě nebylo jasné, jestli to dělají záměrně, nebo náhodou.

Aby odhalili pravdu, vrátili se letos na stejnou lokalitu v Jervisově zálivu u australského pobřeží, kde žije velké množství chobotnic.

Co prozradilo video

Vědci tam natočili desítky hodin záběrů, které pak detailně analyzovali. Ukázalo se, že nejvíc věcmi hážou samice. Přitom většinou bylo házení materiálu, jako je bahno nebo třeba mušle, jen pouhým prostředkem k přemístění materiálu, který překážel, například při stavbě hnízda.
Méně často biologové pozorovali, že se samice zjevně pokoušejí stejný materiál házet na nedalekého samce –⁠ obvykle toho, který se s nimi snaží pářit.

Popsali také, jak samice předměty vrhají –⁠ nejde ani tak o házení, jako spíš o vystřelování: nejprve předmět uchopily chapadly, potom si ho přitiskly pod těla a umístily k sifonu (takzvané nálevce, což je noha přeměněná ve specializovaný orgán), který normálně využívají k rychlému vytlačování vody –⁠ tímto způsobem byl objekt vymrštěn silným proudem vody až na vzdálenost několika délek těla. 

V některých případech byly samice v odpuzování samců zvlášť vytrvalé: v jednom sledovaném scénáři vrhla samice bahno na nápadníka celkem desetkrát. Samci se těmto útokům často snažili vyhnout a přibližně v polovině případů byli úspěšní. Hody určené k zbavení se materiálu byly prováděny jinou technikou než hody zaměřené na jinou chobotnici: odhazování hlavonožci prováděli mezi jinými chapadly než při zahánění samců.

Vědci byli také svědky toho, jak jedna ze samic házela ulitu pomocí jednoho ze svých chapadel –⁠ podobně, jako by člověk házel frisbee. Za pozoruhodnou označili absenci důkazů o tom, že by samci házeli věci zpět na samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...