Čeští vědci pomohli rozluštit genom varana komodského, největšího ještěra světa

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.

Genom už teď například ukázal, že varani mají rozrůzněné geny, které jim umožňují vnímat podněty chemické povahy pomocí orgánu umístěného na patře. Článek s analýzou, do níž se zapojili tuzemští přírodovědci, nyní vyšel v časopise Nature Ecology & Evolution.

Češi už před časem publikovali varanův karyotyp (soubor všech chromozomů v jádře buňky), což mimo jiné vedlo k jejich zapojení do mezinárodního týmu, který osm let pracoval na genomu. Česká část týmu měla na starosti roztřídění jednotlivých chromozomů a přečtení jejich sekvencí.

„Genom již teď umožnil několik důležitých vhledů do evoluce ještěrů, případně varanů. Ukázal, že varani mají značně rozrůzněné geny umožňující rozvinutou chemorecepci pomocí na patře umístěného vomeronazálního orgánu, poukázal na geny přispívající k vysokému metabolismu varanů a tím k jejich velké aktivitě,“ uvedla fakulta.

„Zdá se také, že varani si v evoluci pohrávali s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sami chránili před svým jedem, který vyvolává krvácení,“ dodávají pražští přírodovědci.

Chromozomy z dob dinosaurů

Český tým už dříve publikoval článek o evoluci určení pohlaví u varanů a jejich příbuzných. Ve studii poprvé odhalil geny vázané na pohlavní chromozomy varanů, silně jedovatých korovců a dalších. Výsledkem bylo zjištění, že chromozomy vznikly už v době dinosaurů.

Publikované výsledky mají podle Přírodovědecké fakulty i praktický dopad: „Jako první na světě můžeme určit pohlaví jedince varana či korovce ze vzorku krve, což je právě u těchto zvířat velmi důležité.“

„Samci a samice se totiž od sebe u většiny druhů těchto plazů téměř nedají poznat, samice varanů mají například i několik centimetrů velký ,hemiklitoris', který se jen těžko odliší od pářících orgánů samců,“ uvedla fakulta. Metoda má tak význam pro záchranné programy ohrožených druhů i pro určení pohlaví jedinců soukromých chovatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 24 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...