Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci

Nahrávám video

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Stačí drobná chyba v jednom jediném genu a lidské tělo přestane správně štěpit tuky, které pak v buňkách zůstávají, hromadí se tam jako nezničitelný odpad. Výsledkem je Fabryho choroba.

Protože je genetického původu, objevují se její projevy už od dětství. Jejím typickým projevem je pálení dlaní a chodidel, děti ale také často trpí horečkami a přehříváním organismu i při nenáročných činnostech. Někdy ji provází i změna vzhledu očí. Důsledkem je chronická únava, ale tyto projevy bývají tak nejasné, že Fabryho chorobu vzhledem k její vzácnosti často lékaři nedokáží rozeznat. A ona se mezitím zhoršuje.

Kvalita života klesá hlavně kvůli horší funkci ledvin a dalších orgánů; nemocné čeká většinou výrazně kratší život vzhledem k problémům se srdcem. Průměrně se pacienti dožívají asi o dvacet let nižšího věku, než je běžné u zdravé populace. Léčba je složitá, hlavně proto, jak moc orgánů současně zasahuje, spočívá hlavně v infuzích chybějícího enzymu a léčbě molekulou chaperonem.

Nový pohled na starou nemoc

S novým pohledem na Fabryho chorobu teď přišli čeští vědci. Popsali totiž, že kromě výše popsaného hromadění tuků v buňce může mít nemoc ještě další příčinu. Stačí, aby se špatně sbalil jeden enzym a už to poškodí buňky tak, aby se spustily příznaky nemoci.

Tento nález potvrzuje, že Fabryho choroba může mít mnohem širší spektrum projevů, než se dosud předpokládalo, a že diagnostika na základě klasických příznaků může některé pacienty zcela přehlédnout.

Tuzemští lékaři v současnosti sledují asi tři sta pacientů s Fabryho nemocí, podle odhadů expertů jich je v České republice ale víc – asi tisíc. A jako u většiny ostatních nemocí také u této choroby platí, že čím více se ví o příčinách nějakého zdravotního problému, tím účinnější bývá jeho řešení.

„Víme, že u části pacientů léčba neprobíhá optimálně, a tady už se nabízejí další terapeutické možnosti, jak těmto pacientům v budoucnu pomoci,“ dodává lékař Stanislav Kmoch z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...