Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tuzemsku má přitom exekuci přes 600 tisíc lidí.
Vědci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se zabývali především tím, jak exekuce ovlivňují vztah k demokracii. Analyzovali postoje přibližně tisíce lidí, z nichž polovina byla v exekuci a druhá tvořila kontrolní vzorek. Průzkum experti dělali v polovině letošního roku.
Z výzkumu vyplynulo, že lidé v exekuci obecně méně podporují demokracii. „Ještě závažnější je situace u lidí, kteří se do problémů dostali už před rokem 2016. U těchto osob je markantní institucionální odcizení, což ukazuje na ztrátu důvěry v instituce. Podobně je to s nespokojeností politickou,“ uvedl vědec Václav Šmatera ze SYRI a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Historické břemeno
Osoby postižené exekucí byly v průzkumu rozdělené na dvě části právě podle toho, zda se jich dotkl novější legislativní rámec, který po roce 2016 značnou část negativních efektů tlumí. Například je regulováno úročení z prodlení u spotřebitelských úvěrů, byla omezena praxe rozhodčích doložek a tak dále.
„I přes tyto změny však historické břemeno přetrvává. Ukazuje se, že ochrana legitimity demokracie vyžaduje především férové a srozumitelné právní prostředí. Celkově lze říci, že kvůli v minulosti platnému právnímu rámci je v tuzemsku o stovky tisíc více lidí, kteří jsou ve vztahu k demokracii a politice silně kritičtí,“ uvedl Šmatera.
Na konci června mělo podle mapy zadlužení, kterou vytvořily Institut prevence a řešení předlužení (IPŘP) a agentura PAQ Research, 606 tisíc lidí celkem 3,1 milionu exekucí. Vymáhaná částka činila 553 miliard korun. Před rokem bylo 3,7 milionu exekucí a 632 tisíc zadlužených mělo splatit 574 miliard korun. V pololetí 2023 exekutoři vymáhali 613 miliard korun v 4,1 milionu řízení od 659 tisíc zadlužených. V roce 2017 bylo exekucí 4,7 milionu, mělo je 863 tisíc lidí.
