Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
Kvalita života v Česku se mezi různými částmi republiky stále značně liší. A stejně tak se poměrně výrazně odlišuje i očekávaná délka dožití v různých regionech. Datový tým České televize se podíval na čtyři měřítka v údajích z dat zveřejněných Národním institutem SYRI, která tyto rozdíly nejlépe ukazují.
Každá z datových map se dívá na problematiku dožití z trošku jiného úhlu, ale všechny ukazují, že z hlediska demografie jsou na tom nejhůř oblasti na severu republiky, respektive příhraniční oblasti státu.
Následující grafika ukazuje, jaká je pravděpodobnost, že se člověk nedožije 65 let. Například v Kadani je to u mužů 28 procent, v Novém Městě nad Metují jen 14 procent.
Naděje na dožití při narození je odhad, jakého věku se pravděpodobně dožije občan v dané oblasti. Regionální rozdíly jsou i zde obrovské, mapa jasně vizualizuje, jak moc se liší Praha a její okolí od většiny státu. V Černošicích má před sebou nyní narozený člověk mužského pohlaví průměrně 79 let, v Orlové je to ale téměř o osm let méně.
Následující grafika je podobná té minulé, soustředí se ale jen na seniory. Znázorňuje tedy, kolik let by před sebou mohli mít průměrně lidé, kteří teď dosáhli pětašedesátky. Třeba v Kuřimi je to u žen 22 let, u žen v Podbořanech o pět roků méně.
A poslední graf ukazuje globálnější hodnotu: o kolik let lidského života různé oblasti přijdou, a to v přepočtu na tisíc obyvatel. Tuto předčasnou úmrtnost lze vymezit jako část úmrtnosti, která by nemusela nastat – jde o úmrtí nesouvisející primárně s věkem, ale o případy, kterým lze zabránit prevencí či léčbou.
Čím je to způsobené?
„Mapové výstupy jasně ukazují, že předčasná úmrtnost není jen odrazem zdravotního stavu či životního stylu jednotlivců, ale souvisí také se socioekonomickými podmínkami a využíváním zdravotních služeb v jednotlivých regionech,“ vysvětluje Klára Hulíková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Výstupy potvrzují dlouhodobě vyšší podíl úmrtí do 65 let i vyšší standardizovanou úmrtnost zejména v severních Čechách a části severní Moravy. Naopak nejpříznivější situace je v Praze, vybraných regionech středních a jižních Čech a na Vysočině.
„V oblastech nejvíce zasažených předčasnou úmrtností – především v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Olomouckém kraji – více než čtvrtina zemřelých mužů nedosáhla 65 let a ztrácí téměř patnáct let potenciálně zbývající délky života. Významným faktorem je struktura příčin smrti – v Ústeckém kraji dominují onemocnění kardiovaskulární soustavy, zatímco v Moravskoslezském a Olomouckém kraji se na předčasné úmrtnosti výrazně podílejí vnější příčiny smrti, tedy nehody a úrazy,“ dodává Hulíková.
