Brzy můžeme na Marsu narazit na stopy života, pozor ale na falešné fosilie, varují vědci

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.

Autoři nové studie upozorňují, že díky intenzitě výzkumu Marsu vědci už brzy narazí na vzorky, které budou nápadně připomínat něco živého – jenže ve skutečnosti se bude jednat jen o artefakty, které vznikly chemickými procesy.

Podle této práce mohou horniny na Marsu obsahovat mnoho typů nebiologických usazenin, jež vypadají velmi podobně jako zkameněliny, které by se pravděpodobně našly, kdyby na planetě někdy život existoval.

Podle vědců je pro úspěch současných i budoucích misí klíčové odlišit tyto falešné zkameněliny od toho, co by mohlo být důkazem dávného života na povrchu Marsu. Planeta byla zřejmě obyvatelná před čtyřmi miliardami let, ale jen na krátkou dobu.

Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu prověřili důkazy o všech známých sledech událostí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. Identifikovali přitom desítky procesů, které mohou vytvářet struktury připomínající mikroskopické jednoduché formy života, jež mohly kdysi na Marsu existovat.

Vědci přitom přiznávají, že další desítky podobných procesů ještě mohou být objevené, jen se je zatím nepodařilo popsat.

Problémy jsme měli i na Zemi, upozorňuje autorka

Mezi vzorky připomínající život patří zejména usazeniny, jež vypadají jako bakteriální buňky a molekuly na bázi uhlíku, které se velmi podobají stavebním kamenům veškerého známého života.

Protože podobné známky života mohou být tak věrně napodobeny neživými procesy prosté chemie, bude původ jakýchkoli fosiliím podobných vzorků nalezených na Marsu pravděpodobně velmi nejednoznačný, tvrdí tým. Současně to může vzbudit nerealistická očekávání veřejnosti, která pak může být o to víc zklamaná, až se ukáže, že drahá expedice na nic živého ve skutečnosti vůbec nenarazila.

Vědci proto v článku, který vyšel v časopise Journal of the Geological Society, vyzývají k rozsáhlejšímu mezioborovému výzkumu, který vnese více světla do toho, jak by mohly na Marsu vznikat životu podobné usazeniny, a tím pomůže hledání důkazů dávného života.

Jeden z autorů studie, astrobiolog Sean McMahon z Edinburské univerzity, k věci řekl: „Některé z vozítek, které zkoumají Mars, téměř jistě najde něco, co se bude podobat zkamenělinám ze Země. Schopnost s jistotou je odlišit od struktur a látek vzniklých chemickými reakcemi je proto životně důležitá. Pro každý typ fosilie existuje alespoň jeden nebiologický proces, který vytváří velmi podobné struktury, takže je skutečně potřeba lépe pochopit, jak vznikají.“

Vědci už se s podobnými problémy setkali i při výzkumu na Zemi – a podle další z autorek studie, Julie Cosmidisové z Oxfordu, se jimi opravdu nechali zmást: „Už mockrát byly ve starých horninách na Zemi a dokonce i v meteoritech z Marsu popsány objekty, které vypadaly jako fosilní mikrobi. Ale po hlubším zkoumání se ukázalo, že mají nebiologický původ. Tento článek je varováním, ve kterém vyzýváme k dalšímu výzkumu procesů napodobujících život v souvislosti s Marsem, abychom se vyhnuli opakovanému padání do stejných pastí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 5 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 7 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...