Brutální boj gladiátorů dětskýma očima. Archeologové objevili v Pompejích unikátní obrazy

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

„Gladiátoři a lovci, které namalovaly malé děti uhlím na stěny dvora na Via dell'Abbondanza v Pompejích, nám pomáhají lépe pochopit dětství ve starověkém Římě,“ uvedli vědci v elektronickém časopise E-Journal of the Pompeii excavations. „Vystavení extrémním formám násilí, a to už u malých dětí (odhadem ve věku pět až sedm let), není jen problémem dnešní doby s jejími videohrami a sociálními médii. Rozdíl spočívá v tom, že ve starověku byla krev prolitá v aréně skutečná a málokdo ji vnímal jako „problém“ – se všemi možnými důsledky pro psychický vývoj pompejských dětí,“ doplňují vědci.

Kromě obrazů gladiátorů archeologové tento týden odhalili také obrázky tří malých rukou, dvou postav hrajících si s míčem, dvou boxerů ležících na zemi a scénu zřejmě z lovu divočáka. „Společně s psychology z Neapolské univerzity jsme došli k závěru, že bojující gladiátory a lovce autor osobně viděl, než je nakreslil,“ uvedl ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel.

Vzpomínky na mrtvé

V dalším domě nově otevřeného parku se objevily pozůstatky patrně starší dvojice, která stejně jako dalších více než 20 tisíc lidí nepřežila výbuch sopky Vesuv. Těla se nacházela poblíž vstupních dveří Domu malířů při práci. Odborníci jsou přesvědčeni, že v době erupce dům procházel rekonstrukcí včetně malování zdí. Dům malířů při práci skrýval také fresky mytologických bytostí, jako jsou římští bohové, mořské panny nebo kentauři. „Mezi mytologickými výjevy je zvláštní obraz, který nemá v repertoáru Vesuvu obdoby, zobrazující malé dítě s kapucí, pravděpodobně zemřelého syna majitelů,“ doplňují archeologové.

„Pompeje odhalují čím dál víc úžasných objevů, což jen dokazuje, jak výjimečnou pokladnicí historie toto město je,“ zhodnotil nové objevy italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano. V dubnu byla v Pompejích odhalena hodovní síň s dobře zachovanými freskami scén z trojské války. Mezi objevy z minulého roku patří například obydlí s malou pekárnou, v níž podle archeologů pracovali otroci.

Pompeje byly objeveny na konci 16. století, ale první vykopávky vědci zahájili až v roce 1748. Město patří mezi nejnavštěvovanější archeologické lokality na světě – každý rok tam zamíří průměrně 2,5 milionu návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...