BLOG: Proč je důležité míti univerzity? Koronavirus pohledem rektora Univerzity Palackého

Nabídka napsat krátkou úvahu o naší hektické koronavirové současnosti mne potěšila a zároveň uvrhla do nemalých rozpaků. Původně jsem koketoval s myšlenkou zůstat věrný profesi historika a srovnat dnešní epidemii s morovými ránami minulosti, například prostřednictvím apokalyptického díla Daniela Defoa Deník morového roku (1722), naturalisticky popisujícího zkázu Londýna v roce 1665. Svět i Česká republika ovšem v těchto mizerných časech potřebují spíše povzbuzení a pozitivní příklady přinášející naději. Proto jsem nakonec došel k rozhodnutí podívat se na současnou krizi očima rektora starobylé olomoucké univerzity, která za dobu své existence pamatuje mnoho epidemií, protože neochvějně a věrně slouží této zemi již plných 450 let.

I nezaujatý pozorovatel dění v České republice by v těchto týdnech musel nutně dojít k závěru, že značnou část infrastruktury tohoto státu drží v krizi nad vodou právě vysoké školy. Tuto skutečnost lze ilustrovat právě na výmluvném příkladu Univerzity Palackého v Olomouci.

Stovky mediků a studentů zdravotnických oborů z „UPolu“ působí jako dobrovolníci v nemocnicích a hygienických stanicích po celé Moravě, přičemž panuje všeobecná shoda, že bez jejich dobrovolné pomoci by situace byla brzy nezvladatelná. Stejnou službu odvádí studenti sociální práce, pedagogiky a psychologie v dětských domovech, hospicech, charitativních organizacích a domovech pro seniory.

Záhy po vypuknutí krize založila olomoucká univerzita „Dobrovolnický web“, který efektivně umísťuje hlásící se české i zahraniční studenty do institucí volajících o pomoc.

„Rouškobox“

Stejný obrázek mohutné mobilizace dobrovolníků a vědců skýtají rovněž ostatní vysoké školy v zemi. Přestože dnešní univerzity jsou v zásadě obrovské a složité organismy s miliardovými obraty a tisícovkami zaměstnanců, zareagovaly na kritickou situaci až překvapivě pružně a doslova přes noc se proměnily ve výrobní družstva přejímající na svá bedra část „válečné“ výroby. Do očí bijící neschopnost státu zásobovat kritickou infrastrukturu základními hygienickými a zdravotnickými potřebami vyprodukovala dnes již legendární příběh šití roušek.

Početná komunita studentů a akademiků dokázala v řádu dní nemožné, totiž zásobovat hygienickými rouškami nejenom univerzitu, ale hlavně státní instituce trpící jejich absolutním nedostatkem. Dnes jsme již tak daleko, že z biblioboxu na nádvoří univerzitní knihovny se stal „rouškobox“ a kdokoliv se může sám a zadarmo obsloužit.

Robustní výzkumná infrastruktura univerzit produkuje dezinfekční gely nebo helmy a štíty pro zdravotníky. Univerzitní biomedicínské laboratoře ale především zcela zásadně zvyšují a zkvalitňují testovací kapacitu státu. Například Ústav molekulární a translační medicíny při Univerzitě Palackého je nyní s kapacitou tisíc vzorků denně nejvýkonnějším pracovištěm tohoto druhu v České republice.

Čeští vědci na univerzitách a ústavech akademie věd navíc demonstrují úzkou spolupráci na vývoji nových testovacích procedur i účinných léčiv v boji s probíhající koronavirovou pandemií. Osobně nepamatuji takovou solidaritu, kooperaci a přátelské hecování se vědců Karlovy, Masarykovy a Palackého Univerzity, ČVUT nebo Akademie věd. Nepochybně jeden z nezamýšlených, ale vysoce pozitivních důsledků naší dnešní mizérie.

Veřejná služba univerzit v dnešní době

Zvykli jsme si vnímat vysoké školy hlavně prizmatem výuky a výzkumu. Akademie také byly a jsou často terčem kritiky za svou zdánlivou odtrženost od reálného života. Tyto výpady ovšem obvykle pocházejí od polovzdělaných politiků, kteří nechápou podstatu vědy, náročnost sofistikovaného výzkumu a složitost vyvíjených technologií.

V současné době ale univerzity především odvádějí vynikající veřejnou službu ve prospěch celé země a svým enormním nasazením i svými technologiemi přispívají ke zmírnění následků epidemie a k záchraně lidských životů. Právě dnešek tak nabízí nejlepší odpověď na otázku, proč máme univerzity a proč je nutné investovat do vědy.

Zkusme si konečně zapamatovat banální pravdu: Bez vzdělání a výzkumu, a také bez nasazení vědců napříč republikou trávících dny i noci v laboratořích, nebudeme mít šanci ani v boji proti epidemiím ani v zápase s jinými fatálními výzvami tohoto světa.

  • Autorem textu je historik a rektor Univerzity Palackého v Olomouci.

Úplně nakonec jedna povzbuzující zpráva: Olomoucká univerzita, vrásčitá pamětnice mnoha katastrof, ustojí i tuto z roku 2020 a dál bude poskytovat veřejnou službu, jak nejlépe umí. Stejně jako ji s noblesou přežije i společnost této země. Zkusme ale tentokrát pochopit lekci a nezapomenout, co jsme se naučili o pokoře, solidaritě, obětavosti a toleranci. Tyto hodnoty totiž vytváří skutečnou civilizaci. A mimochodem, hodí se vždy, v časech blahobytu a prosperity i v dobách strádání a nouze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...