Až čtyřicet meteorů za hodinu. V pátek vrcholí roj Geminid

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců, podle jejichž latinského názvu získaly Geminidy ten svůj. Na prosincové obloze vychází za večerního soumraku a v noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Jsou pomalé a často poměrně jasné, nejvíce jich na obloze bude k vidění kolem druhé hodiny ranní.

Meteory se proto podle astronomů vyplatí vyhlížet hlavně v druhé polovině noci, kdy budou ve svém maximu. Přes svit Měsíce by mělo být možné vidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek až okolo 40 za hodinu.

Bohužel bude pozorování rušit Měsíc. „Prosincové úplňky jsou vždy vysoko nad obzorem, a proto jsou mimořádně jasné. Sluneční světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v atmosféře pak způsobí, že i dokonale jasná noc není dost tmavá a naprostá většina meteorů na světlém pozadí zaniká,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Meteory se objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou při pozorování krátké a pomalé. „Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ řekl Suchan.

Suchan také připomněl, že z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavý meteorický roj. Jeho původcem je pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Původ planetky není jasný, stejně jako to, jak roj vznikl. První zprávy o roji Geminid jsou z roku 1862. Mateřskou planetku však pomocí družice IRAS objevili astronomové Simon Green a John Davies až 11. října 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...