Automobilka BMW začala využívat humanoida

Automobilka BMW poprvé využila při výrobě automobilů v jednom ze svých závodů robota podobného lidem. Humanoidní robot Figure 02 v americkém závodě ve Spartanburgu po dobu několika týdnů úspěšně umisťoval plechové díly při výrobě karoserií. Informovala o tom automobilka na svém blogu.

„Vývoj v oblasti robotiky je velmi slibný. Pomocí předběžného testovacího provozu nyní zkoumáme možnosti využití humanoidních robotů ve výrobě,“ řekl výrobní ředitel automobilky Milan Nedeljković. Robot má v závodě ulehčit zaměstnancům od ergonomicky nepohodlných a únavných úkolů.

Pro daný výrobní krok je podle BMW vyžadována hmatová schopnost. Figure 02 dokáže chodit a s milimetrovou přesností samostatně umisťovat různé složité díly za pomoci dvou rukou, které jsou velké jako u člověka. Hodí se pro fyzicky náročné, únavné nebo nebezpečné úkoly. BMW a kalifornský výrobce robotů Figure jej nyní chtějí připravit pro další nasazení a dále rozvíjet.

Není to poprvé, co BMW v rámci zvýšení efektivity výroby a digitalizace zkouší využívání robotů. V květnu v závodě v Hams Hall v Británii použila firma robotického psa vyvinutého společností Boston Dynamics SpOTTO, aby prováděl několik údržbářských výkonů.

Humanoidní roboti jako další krok v AI

Až doposud se humanoidní roboti nevyužívali; robotizace sice probíhala desítky let, ale autonomní stroje neměly lidské tvary. Hlavním důvodem je fakt, že lidské tvary jsou výhodné na univerzální pohyby, ale pro specializované pohyby například na montážní lince bohatě stačí méně humanoidní tvary.

A až donedávna neexistovaly programy, které by byly schopné dát univerzálně vhodným tvarům využití. Pro existující software bylo prakticky nemožné, aby si osvojili široké spektrum odlišných činností. To se teď ale mění s příchodem pokročilejších umělých inteligencí. Ty se totiž umí učit podobně jako lidé a mohou být mnohem univerzálnější než starší generace strojů.

Během posledních několika let projevily zájem o roboty s těly podobnými těm lidským velké korporace, jež do umělých inteligencí masivně investují. Pozornost vzbudily zejména úspěchy společnosti NVIDIA, tahouna v čipech, které umělé inteligence pohánějí:

Velmi univerzální a dobře hodnocený je i robot Armar-6, který vznikl na německé univerzitě v Karlsruhe:

A nedávno představila novou vylepšenou verzi svého humanoida Atlas i společnost Boston Dynamics. Ten by měl umět už brzy pomáhat řemeslníkům v celé řadě technických oborů:

Zatímco předchozí roboti se zaměřují na v podstatě tovární využití, objevují se už i stroje, které by měly primárně interagovat s lidmi. Například hranatý barman Kime V3:

Zajímavou specializací může být OcenOne vznikající na Stanfordově univerzitě ve Spojených státech. Měl by umožnit zjednodušení práce pod vodní hladinou, zejména v rizikovém prostředí, jako jsou ropné vrty nebo práce na hlubokomořských kabelech.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...