Australské požáry byly tak traumatické, že kojící matky přicházely o mléko

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nežádoucí vliv požárů na kojení
Zdroj: ČT24

Když v letech 2019 a 2020 zasáhly Austrálii nejhorší požáry v historii, mělo to i řadu důsledků, které tehdy nebyly na první pohled patrné. Vědci teď popsali další z nich: stres způsobený živelnou pohromou měl výrazný dopad na kojící matky, které ztrácely schopnost tvořit mléko.

Hoggovi žijí a hospodaří na statku v jihoaustralském státě Victoria – právě v oblasti, kterou na přelomu let 2019 a 2020 zasáhly mohutné požáry buše. Paní Laura v té době kojila své prvorozené dítě, tehdy tříměsíční. A v této kritické době ji postihla ztráta tvorby mateřského mléka.

„Protože se na našich tělech podepsalo dlouhé období stresu, prostě se mateřské mléko nevrátilo,“ vzpomíná farmářka. 

S tím, jak oheň nabíral na intenzitě, museli Hoggovi a s nimi stovky dalších lidí z okolí opustit své domovy a před živlem uprchnout do evakuačních center. To pro ně kromě ztráty majetku znamenalo i ztrátu soukromí a pocitu bezpečí. „Byli tam psi i lidé všech věkových kategorií, staří i mladí. Pokus zvládnout organizovaný chaos,“ vybavuje si zdravotní sestra mateřského centra Louise Middletonová,  která tam tehdy sloužila.

Nová studie australských vědců analyzovala dobové záznamy. Vyplývá z nich, že Laura Hoggová nebyla zdaleka jedinou matkou, která v tíživých podmínkách evakuace dočasně přišla o mateřské mléko. „Může to být neuvěřitelně stresující, a dokonce traumatizující, když jste v tomto zranitelném stavu vrženi do katastrofy spolu s celou komunitou,“ vysvětluje příčiny Rochelle Hineová z Monashovy univerzity.

Požáry přijdou znovu, Australané už budou připraveni

Proto se teď odborníci snaží vypracovat krizový plán, který by při příštích podobných pohromách, které v budoucnu přijdou, bral zvláštní ohledy právě na nové maminky a jejich děti.

Klíčem k řešení může být opatření, které tam, kde to bude možné, ponechá otevřená dětská zdravotní střediska během mimořádných událostí. Právě tam by matky s nejmenšími ratolestmi mohly najít klidné útočiště. „Můžeme tak děti nakrmit i během evakuací, místo abychom je hodili mezi ostatní z komunity a vystavovali je nějakému riziku,“ říká Louise Middletonová.

Ale pozitivní vliv mohou mít i jiné faktory – zejména komunita a další sociální struktury. Platí to zejména v době, kdy už sama katastrofa odezní. I Laura Hoggová potvrzuje, že právě pravidelná každotýdenní setkání s ostatními maminkami z okolí jí pomohla najít ztracenou jistotu a rovnováhu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...