Austrálie prohlásila koaly za ohrožený druh. Má to pomoci jejich záchraně

Nahrávám video

Australská vláda prohlásila na části svého území koaly medvídkovité za ohrožený druh. Kabinet tak vyslyšel volání ekologických organizací a badatelů, kteří upozorňovali na rychlý pokles stavu tohoto druhu, jež patří mezi symboly Austrálie, uvedl deník The Guardian. Podle některý odhadů se populace koalů v posledních letech snížila až o třicet procent.

„Posiluji ochranu koalů v Novém Jižním Walesu, na území hlavního města a v Queenslandu tím, že jsem je přeřadila z původního zranitelného druhu do druhu ohroženého,“ uvedla ministryně životního prostředí Sussan Leyová.

Podle ní stavy koalů ohrožují zničující požáry, které v letech 2019 a 2020 velmi silně zasáhly právě Nový Jižní Wales, nemoci, rozšiřování měst a ztráta jejich přirozeného prostředí.

Po větší ochraně koalů volají již delší dobu ekologické iniciativy a badatelé. Australský představitel Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Dermot O'Gorman upozorňuje, že během jednoho desetiletí se koalové stali z druhu, který nebyl nikterak chráněn, druhem ohroženým.

„To je strašně rychlý pokles pro jedno z nejikoničtějších zvířat na světě,“ uvedl O'Gorman, podle kterého je rozhodnutí ministryně „pochmurné, ale důležité“. Věří však, že je stále čas koaly zachránit. Další ekologové ale tvrdí, že vláda s touto ochranou zaspala, a kabinet vyzývají k přísnější ekologické legislativě. „Pro vládu je to výzva, aby se postavila neustálému ničení prostředí koalů,“ tvrdí ekologická aktivistka Alexia Wellbeloveová.

Čemu to pomůže?

Přesun mezi ohrožené druhy posílí ochranu koalů tím, že zpřísní pravidla pro posuzování dopadů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Vláda by také měla vypracovat plán obnovy druhu, který by měl určit hlavní hrozby a najít řešení. V lednu kabinet vyčlenil na ochranu koalů dodatečných padesát milionů dolarů (přes miliardu korun), což ale ekologové označili za pověstnou „kapku v moři“.

V loňském roce australská nadace na ochranu koalů uvedla, že v předchozích třech letech se počet těchto zvířat, jež obývají především východní pobřeží Austrálie, snížil o třicet procent na 58 tisíc. Podle nadace prudký pokles začal už před ničivými požáry z let 2019 a 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...