Astronomové zaznamenali dosud největší pozorovanou explozi supernovy

Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky.

Nevídané supernově, nazvané SN2016aps, předcházelo spojení dvou obřích hvězd, přičemž každá z nich byla 50krát větší než Slunce. Zhruba tisíc let před explozí se obě vesmírná tělesa spojila do jedné masivní hvězdy, při následném výbuchu se uvolnilo dvakrát tolik energie než u jiných doposud zaznamenaných supernov.

„Zjistili jsme, že supernova byla neobyčejně jasná díky silné kolizi sutin s plynným obalem hvězd,“ uvedl astrofyzik Matt Nicholl z univerzity v anglickém Birminghamu a vedoucí autor studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature Astronomy.

Když umírá hvězda

Hvězdy zanikají několika různými způsoby v závislosti na jejich velikosti a dalších vlastnostech. Když masivní hvězda (tedy taková, která má osmkrát větší hmotnost než Slunce) spotřebuje veškeré své palivo, vychladne a její jádro kolabuje. Nárazová vlna vyvolaná kolapsem září tak jasně, že její jas dokáže zastínit i celé galaxie.

Tak masivní hvězdy jako ta, jejíž explozi vědci pozorovali, se podle Nicholla pravděpodobně častěji vyskytovaly v rané historii vesmíru. „Povaha těchto hvězd je jednou z velkých otázek astronomie,“ uvedl astrofyzik. „V astronomii platí, že čím vzdálenější věci jsou, tím hlouběji do minulosti se díváme. Možná se tedy podaří zahlédnout jedny z prvních hvězd, pokud explodují podobně jako tato. Teď už víme, co máme hledat,“ uzavírá Nicholl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...