Astronomové popsali obří výtrysk energie z počátku vesmíru. Blazar má délku 1600 světelných let

Když byl vesmír starý jen miliardu let, vymrštila vzdálená galaxie obří, extrémně rychlý výtrysk plazmy a radiace. Po téměř třinácti miliardách letech je viditelný jako záblesk, kterému vědci říkají blazar. Italští astronomové ho teď popsali a zjistili o něm spoustu zajímavého.

Tento obří plazmový výtrysk je z lidského hlediska nepopsatelně velký: táhne se kosmem na vzdálenost asi 1600 světelných let. Pro srovnání hvězdný disk „naší“ galaxie Mléčná dráha má průměr přibližně 100 tisíc světelných let a tloušťku přibližně jeden tisíc světelných let. Vědci blazar pozorovali pomocí soustavy deseti radioteleskopů jménem Very Long Baseline Array.

Co je blazar

Tímto termínem se označuje jádro galaxie, jehož výtrysk plazmatu směřuje směrem k Zemi. Astronomové považují za toto jádro nejčastěji supermasivní černou díru. Blazary patří k energeticky nejintenzivnějším známým jevům ve vesmíru.

Rozložení teleskopů Very Long Baseline Array
Zdroj: Wikimedia Commons

Na tom nově popsaném, který dostal jméno PSO J0309+27, je pozoruhodné zejména jeho stáří. Z doby krátce po vzniku vesmíru jich totiž věda zná méně, než by se dalo očekávat. Autoři studie předpokládají, že mezi známými blazary, které leží k Zemi blíže (a tedy jsou mladší), a tímto prastarým z počátku světa může být zásadní rozdíl – mohou mít zcela odlišné vlastnosti.

Blazar PSO J0309+27 leží v souhvězdí Berana ve vzdálenosti 12,8 miliardy světelných let od Země. Byl odhalen v březnu letošního roku a je vůbec nejstarším známým blazarem – a současně je velmi silný. Kombinace těchto vlastností z něj činí skvěle sledovatelného svědka toho, jak probíhal vývoj v raných dobách kosmu.

Nepochopitelná rychlost

Pozoruhodné je, že výtrysk tohoto blazaru je relativně pomalý – má rychlost asi tří čtvrtin rychlosti světla. Jsou přitom známé i blazary, který mají až 90 procent rychlosti světla.

A nedávno objevený blazar 3C 279, který od Země leží pět miliard světelných let daleko, je co se rychlosti týče ještě podivnější. Jeho výtrysky se totiž pohybovaly zdánlivě nesmírně rychle –⁠ patnáctkrát až dvacetkrát rychleji než světlo. Podle vědců mohou výtrysky hmoty z černé díry vytvářející záblesky záření gama skutečně překročit rychlost světla, a to v obklopujícím plynném oblaku, aniž by tím byla porušena Einsteinova teorie relativity.

Výtrysk plazmy černé díry
Zdroj: Event Horizont Telescope

Teorii relativity neporušují, protože se pouze pohybují rychleji než světlo skrz prostředí výtrysku, nikoliv rychleji než světlo ve vakuu –⁠ v uvažovaném výtrysku se totiž světlo šíří stále pomaleji než ve vakuu.

Autor tohoto výzkumu Jon Hakkila prohlásil, že dobrým způsobem vizualizace šíření superluminálních výtrysků je představa, kdy osoba na jedné straně jezera vrhne plochý kámen po vodní hladině, který bude poskakovat a vytvářet „žabky“ ve směru k osobě na druhé straně jezera.

Frekvence „poskoků“ vrženého kamene pohybujícího se vzduchem bude mezi jednotlivými skoky rychlejší než vlny generované při pohybu ve vodě. Hakkila říká, že uvidíte vlny vytvořené při každém skoku přibližujícího se kamene v obráceném pořadí. Nejdříve spatříte vlny vytvořené při posledním skoku kamene po hladině jezera a vlny z počátečního skoku k vám připutují jako poslední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...