Astrofyzici spojili síly i teleskopy a pořídili snímek výtrysku plazmy chrlené černou dírou

Světová síť dalekohledů odhalila výtrysk rádiových vln, jejichž původcem je střed supermasivní černé díry. Vlny se pohybují zdánlivě patnáctinásobkem rychlosti světla.

Přibližně před rokem se vědci po celém světě spojili, aby vytvořili vůbec první snímek černé díry –⁠ respektive jejího stínu. Z této spolupráce nazvané Event Horizon Telescope nyní vzešel další pozoruhodný snímek.

Před třemi roky, v dubnu 2017, zaznamenal stejný tým takzvaný blazar. Tímto termínem se označuje jádro galaxie, jehož výtrysk plazmatu směřuje směrem k Zemi. Astronomové považují za toto jádro supermasivní černou díru. Zachycený snímek je zatím nejdetailnějším a nejlepším pohledem na tyto extrémní jevy.

Pro astrofyziky je pochopení těchto výtrysků klíčové. Mohou díky tomu lépe poznat vývoj vesmíru a odpovědět na klíčové otázky vědy. Jednou z metod, jak tyto jevy pozorovat, je takzvaná interferometrie. V ní se spojí množství výkonných radioteleskopů po celém světě a společně tak vytvoří ještě mnohem silnější přístroj, který umí zaznamenat ve vynikající kvalitě i velmi vzdálené objekty.

„Interferometr kombinuje světlo ze dvou nebo více dalekohledů, díky čemuž je možné vidět objekty s takovým rozlišením, jakého by dosáhly zrcadla nebo antény o průměru několika stovek metrů. Vzdálenost mezi dvěma dalekohledy vytváří základnu, která se chová vlastně jako průměr virtuálního dalekohledu vytvořeného díky interferometrii,“ vysvětluje Evropská vesmírná agentura.

Nejslavnějším výsledkem interferometrie je výše zmíněné pozorování černé díry M87. Ale tehdejší pozorování přineslo i další poznatky, které vědci několik let zpracovávali a publikovali je teprve nyní –⁠ v odborném žurnálu Astronomy and Astrophysics.

Nejrychlejší záblesky

Blazar 3C 279, který od Země leží pět miliard světelných let daleko, od té doby astrofyzici zkoumali vícekrát, mohli tedy pozorovat změny, které na něm probíhají.

Pozoruhodné bylo, že tyto výtrysky se pohybovaly zdánlivě nesmírně rychle –⁠ patnáctkrát až dvacetkrát rychleji než světlo. Na tento paradox už upozornili před rokem vědci, kteří studovali jiné výtrysky hmoty z černé díry vytvářející záblesky záření gama. Podle nich mohou skutečně překročit rychlost světla v obklopujícím plynném oblaku, aniž by tím byla porušena Einsteinova teorie relativity.

Tyto navrhované výtrysky neporušují platnost Einsteinovy teorie relativity, protože se pouze pohybují rychleji než světlo skrz prostředí výtrysku, nikoliv rychleji než světlo ve vakuu –⁠ v uvažovaném výtrysku se světlo šíří stále pomaleji než ve vakuu.

Autor tohoto výzkumu Jon Hakkila prohlásil, že dobrým způsobem vizualizace šíření superluminálních výtrysků je představa, kdy osoba na jedné straně jezera vrhne plochý kámen po vodní hladině, který bude poskakovat a vytvářet „žabky“ ve směru k osobě na druhé straně jezera.

Frekvence „poskoků“ vrženého kamene pohybujícího se vzduchem bude mezi jednotlivými skoky rychlejší než vlny generované při pohybu ve vodě. Hakkila říká, že uvidíte vlny vytvořené při každém skoku přibližujícího se kamene v obráceném pořadí. Nejdříve spatříte vlny vytvořené při posledním skoku kamene po hladině jezera a vlny z počátečního skoku k vám připutují jako poslední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...