Astma způsobené bouřkou může mít epidemické rozměry. Vědci se ho učí předvídat

Astmatické záchvaty jsou způsobené zúžením dýchacích cest, které tak reagují často na infekci, námahu nebo alergeny. Ale nečekaně často přicházejí i při bouřkách. Australští vědci popsali znepokojivé případy a současně pracují na systému, který by měl takové situace předvídat.

Na první pohled to byla bouřka jako každá jiná. Když se v listopadu 2016 nad Melbourne zatáhlo nebe a začaly padat první těžké kapky, lidé byli rádi – déšť mohl zchladit až příliš teplé jaro. Pak ale zesílil vítr, nebe protnuly blesky a na zem a zaparkované automobily začaly dopadat kroupy. A pak tisíce lidí postihly potíže s dýcháním.

Jako by jim do plic nepřicházel vzduch, lapali po dechu, a dokonce omdlévali. Té noci zaznamenaly tamní nemocnice 681procentní nárůst počtu hospitalizací v souvislosti s astmatem a deset lidí na tento problém zemřelo. Většina postižených do té doby nikdy před bouřkou příznaky astmatu nepociťovala.

Tato událost je nejzávažnějším zaznamenaným případem jevu, který lékaři znají jako epidemické bouřkové astma. Je stále ještě nedostatečně prozkoumaný, protože bouřky přicházejí nečekaně, a věda teprve nyní zjišťuje, co přesně se při něm vlastně děje.

Bouřkové astma

Že astma může být způsobené bouřkou, se ví už dlouho. Záchvaty astmatu jsou časté hlavně v období teplotní inverze, ale také před hromobitím. Vysoká koncentrace pylů a dalších inhalačních alergenů je totiž strhávána silnými proudy vzduchu s bouřkou spojenými, takže se látek vyvolávajících záchvat dostane k astmatikům najednou více než jindy.

Proti astmatu jsou běžně dostupné léky, takže už dnes samo o sobě není takovým problémem, pokud o něm člověk ví. Jenže při bouřkách se tyto záchvaty někdy objevují i u lidí, kteří s tímto stavem nemají zkušenosti – právě proto v Melbourne lidé i umírali.

Nedávný australský výzkum popsal, že bouřkové astma se nevyskytuje všude – například v západní části světadílu o něm nejsou žádné záznamy. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že je k tomu zapotřebí nešťastná kombinace faktorů. Jsou jimi vysoká koncentrace pylů ve vzduchu, která je nejčastější v době, kdy jsou rostliny v květu. V Melbourne je to každoročně od listopadu do konce prosince. V tomto období již lidé se sennou rýmou pociťují potíže.

Za druhé, musí se vyskytnout bouřka. Déšť nebo vlhkost z ní mohou způsobit, že se jednotlivá zrnka pylu rozpadnou a do vzduchu se dostanou stovky až tisíce drobných částic, jež jsou hlavními viníky alergie. Tyto drobné kousky pak mohou být zachyceny silným větrem a rozptýleny do velkých oblastí. Mnohdy v jakýchsi sprškách, které proud donese přímo k člověku.

Právě drobné rozměry těchto částic jsou zřejmě nejproblematičtější. Větší pylové částice obvykle dokáže odfiltrovat náš nos a horní cesty dýchací, ale tyto menší přirozenou obranou bariérou bez problémů pronikají a dostávají se hluboko do plic, kde vyvolávají alergickou reakci a potenciálně i astmatický záchvat.

Nedávno statistickou souvislost mezi astmatickými záchvaty a bouřkami potvrdil také rozsáhlý výzkum ze Spojených států amerických.

V Melbourne se opakování této události obávají natolik, že ve spolupráci s místní univerzitou vytvořili program, který tyto podmínky analyzuje a předvídá, kdy by k nim mohlo dojít.

I tento jev navíc ovlivňuje změna klimatu. Více energie v atmosféře zvyšuje množství i sílu bouřek. A vyšší průměrné teploty zase způsobují dřívější nástup kvetení rostlin. Dohromady to podle odborného časopisu Particle znamená, že by se bouřkové astma mohlo začít vyskytovat v nových oblastech. „Se změnou podmínek se mohou stát epidemické případy bouřkového astmatu běžnými,“ zakončuje časopis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...