Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.

Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. Spodní část této skulptury byla přitom objevena už před téměř sto lety.

Horní část sochy z vápence měří 3,8 metru a zobrazuje sedícího faraona s dvojitou korunou, faraonskou čelenkou a symbolem královské kobry na hlavě.

Podle egyptských úřadů zkoumání odborníků potvrdilo, že nově odkrytá socha je chybějícím kusem ke dříve nalezené spodní části. Tu objevil v roce 1930 německý archeolog Gunter Roeder. Dohromady socha měří sedm metrů. Archeologové podle Reuters novou část sochy očistili a chystají se vymodelovat, jak by oba díly mohly být sesazeny dohromady.

Největší vládce

Ramses II., celým jménem Userma'atre' setepenre, je označován za jednoho z nejmocnějších egyptských panovníků. Nastoupil na trůn v roce 1279 před Kristem ve věku 25 let po svém otci Setim I. a Egyptu vládl zhruba 66 let, což je nejdelší doba panování v egyptské historii.

Dokázal reformovat armádu i správu své země tak, že je rozdělil na menší správní oblasti, aby se dala moc efektivně vykonávat a jednotlivá centra nebyla závislá na pomalých rozhodnutích z centra. Těchto oblastí bylo 22 a nazývaly se nomy.

Díky reformě armády, kterou více zaměřil na využívání koňské síly v podobě bitevních dvoukolek, se mu podařilo vojensky vystupovat v Asii. Jeho největším úspěchem v tomto směru byla porážka Chetitů v bitvě u Kádeše, kterou ale nevyužil ke zničení protivníka – naopak s prosperující říší navázal obchodní a politické vztahy, z nichž prosperovaly oba národy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...