Mezioborový vědecký tým objevil kolem Stonehenge lidmi vyhloubené jámy, které vznikly tisíce let před slavnou megalitickou stavbou. Podle autorů výzkum naznačuje, jak důležité bylo toto místo samo o sobě, ještě před vznikem stavby.
Nově objevené jámy nejsou zdaleka prvními, které byly u Stonehenge v poslední době odkryty. Už v minulosti se zde povedlo vykopat tři příkopy staré asi deset tisíc let – našly se přímo na místě, kde v současnosti stojí parkoviště. Před dvěma roky odkryli archeologové dvacítku jam jen dva kilometry východně od kamenného kruhu.
Nově objevené příkopy jsou zajímavé rozprostřeností v čase – ty nejstarší vznikly kolem roku 8200 před naším letopočtem, nejmladší z doby kolem roku 1300 před Kristem. Samotný komplex menhirů a kamenných kruhů známý jako Stonehenge přitom pochází z doby kolem roku 2500 před naším letopočtem.
Podle autorů studie, která nový objev popisuje v odborném časopise Journal of Archaeological Science, to naznačuje, jak dlouhou dobu zde lidé žili a oblast aktivně využívali.
Lov
Rozměry i tvar jam podle badatelů prozradily i jejich účel – jednalo se zřejmě o pasti na velká zvířata, která v té době v Anglii žila. Mohlo jít o velké divočáky, jeleny nebo dnes již vymřelé obří pratury. Lovci příkopy využívali, aby silná zvířata snadno ulovili – pokud se je podařilo nahnat správným směrem, zvířata se dala zabít, aniž by mohla ohrozit lovce.
Podobné velké pasti se začaly na různých místech Evropy objevovat právě v době před asi deseti tisíci lety. Zda skutečně šlo o lovecký nástroj, sice není úplně jisté, ale archeologická komunita tuto hypotézu přijímá jako věrohodnou. Pasti se našly například v Německu nebo ve Francii. Podobně lidé lovili velká zvířata i jinde, například v Saúdské Arábii lovci naháněli savce do jakýchsi kamenných ohrad.
Naopak není prokázané, že by se do jam chytali mamuti, jak to zobrazují starší představy. V současné době se vědci shodují na tom, že pravěcí lidé je spíše naháněli do bahnitých svahů, kde tito obři uvízli a kam se na ně daly svrhávat shora kameny.
Děravé Stonehenge
Výzkumníci nyní našli kolem Stonehenge 415 jam. Pro tento průzkum využili elektromagnetické detektory, které umí najít odchylky pod povrchem podle toho, jak odlišně se elektrické pole šíří půdou a odráží se zpět k senzoru. Odebrali pak vzorky z 62 míst, devět z jam vykopali a pomocí radiokarbonového datování zjistili jejich stáří. Zbytku děr se budou věnovat později.
Oblast je touto hustotou jam pro vědce velmi zajímavá, v severozápadní Evropě zatím nic takového neznali. Ukazuje to podle nich to, jaký význam region měl v průběhu tisícovek let, a vybízí k úvahám, čím vlastně přitahoval nejrůznější skupiny obyvatel, které se sem dostávaly.
