Archeologové poprvé popsali případ člověka rozdrceného trebuchetem

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.

Tak rozdrcené tělo jako byla „Kostra 150“ archeologové dlouho neviděli. Mrtvý muž byl obráncem skotského hradu Stirling, mladík ve věku asi dvaceti let. Archeologové zkoumali jeho tělo opakovaně, teď na konferenci v Berlíně popsali důkazy pro novou hypotézu.

Věří, že byl zabit nárazem projektilu z trebuchetu, obřího středověkého obléhacího stroje. Je to vůbec první případ, kdy vědci dokázali, že někdo zemřel touto zbraní.

Výzkum vedla bioarcheoložka Jo Buckberryová z Univerzity v Bradfordu, která rozlámanou kostru analyzovala celou řadou moderních nástrojů.

Příběh hradu a jeho obránců

Archeologové našli zmiňovanou kostru už roku 1997, když zkoumali prostory pod hradem Stirling. Objevili tam celkem devět kosterních pozůstatků z počátku 14. století, všechny přitom byly vážně poškozené. Na kostech byly dobře patrné řezné, sečné i drtivé rány – s výjimkou kostry 150, která byla prakticky rozdrcená na kousky.

Všechna zranění souvisela s bojováním, právě ve 14. století totiž Skotsko válčilo o svou nezávislost s Angličany. Pevnost Stirling byla tehdy klíčovým místem, kudy se řada tažení pokoušela prorazit.

Dalším důkazem o tom, že šlo zřejmě o těla obhájců hradu, je právě místo nálezu. V té době se normálně pohřbívalo za hradbami. Fakt, že v tomto případě muži byli pohřbení uvnitř, by mohl naznačovat, že vně hradeb se nacházel nepřítel. Podle všeho se to stalo roku 1304.

Přímý zásah trebuchetem

Kostra číslo 150 patřila asi 165centimetrovému muži. Archeologové na ní našli na 160 samostatných zlomenin, lebka pak byla rozdrcená na 61 místech. Vědce nejvíc zaujalo asi šest desítek podivných zlomenin, které našli na žebrech – byly klikaté, přičemž s něčím takovým se nesetkali ani ti nejzkušenější z archeologů.

Z analýzy vyplývá, že energie nárazu směřovala do hrudníku, přičemž tělo pak ještě něco těžkého drtilo. Povaha zranění podle vědců vylučuje, že by byl obránce podupán koňmi, nebo že by spadl z hradeb. Při srovnání s moderní literaturou vědci přece jen našli jeden typ zranění, který byl velmi podobný. Šlo o lidi sražené vlakem. Jenže v době, kdy bylo českému králi Janu Lucemburskému osm let, pochopitelně žádné vlaky nejezdily. Zbývala tedy jen jedna možnost – trebuchet.

Trebuchety byly obrovskou obdobou praků, které dokázaly vrhat masivní střely na velkou vzdálenost. Nejčastěji se jako munice používaly až stokilové kameny, mnohdy ale také zápalné soudky nebo zapálené otepi slámy. Existují také důkazy, že se trebuchety používaly jako doručovatelé středověkých „biologických zbraní“, tedy zvířecích mršin nebo exkrementů.

Když archeologové spojili síly s historiky, našli další důkazy v kronikách. Zjistili totiž, že se v nich píše o tom, že právě při obléhání roku 1304 použili Angličané vůbec největší trebuchet své doby – obléhací stroj s přezdívkou War Wolf, neboli Válečný vlk. Údajně byla střela z něj schopná prorazit dvě kamenné zdi najednou stejně snadno, jako by šíp proletěl kusem látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 12 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 15 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 18 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.