Na Šumavě je dvě stě sudů s rtutí či arsenem, uvedl Červený

Nahrávám video

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.

„Tohle jsou látky, které kdyby na tom daném území společně začaly pracovat, například v důsledku nějakého požáru, tak by společně mohly vytvořit podpůrný mechanismus pro ten koktejl, čímž by vlastně nastala nepříjemná situace a my bychom vytvořili novou látku na principu fosgenu,“ uvedl Červený.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v pondělí tvrdil, že do půdy proniká yperit, posléze večer své tvrzení změnil na fosgen a později své prohlášení upravil ještě potřetí, když na sociální síti X uvedl, že jde o látky, které by se mohly za určitých okolností změnit v jedovatý plyn fosgen.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost v úterý sdělil, že dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen. Místo přesto označil za významnou ekologickou zátěž.

Nahrávám video

Oblast je zabezpečená, řekl Červený

Červený oznámil, že oblast je v současnosti zabezpečená a již v červnu tam začaly probíhat práce na odstranění rizik. V pondělí chce o situaci informovat vládu a v září podle něj začne sanace lokality. V prezentaci, kterou doprovázel svůj proslov, bylo u začátku sanace uvedeno konkrétní datum 21. září. Policejní mluvčí Pavla Burešová potvrdila, že policejní hlídky nyní území střeží, aby zabránily vstupu nepovolaných.

Ministr požádal občany, aby lokalitu nenavštěvovali. Správa NP Šumava později oznámila, že nález neomezí provoz na turistických trasách, jelikož jde o místa, kam lidé stejně nemohou. Podle ministra není vyloučeno, že se na místě nachází také válečná pyrotechnika, proto se na sanaci budou podílet také pyrotechnici.

Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO) sdělil, že kvůli chemikáliím na Šumavě zatím nevyhlašuje stav nebezpečí. Hejtman má informace, že chemikálie jsou v místě delší dobu a oblast je zabezpečená.

Průzkumy oblasti probíhaly v letech 2023 a 2026, sdělil ministr. Vedení MŽP z jejich výsledků podle Červeného odvozuje, že „nemalá část těch sudů propustila látky do půdy a mohla kontaminovat spodní vody“. „Skutečný dopad na podzemní vody dále prověří hydrogeologický průzkum,“ stojí v prezentaci.

„Nové vedení ministerstva životního prostředí (…) skutečně řeší přírodní katastrofu,“ pojmenoval situaci Červený. Podle šéfa asociace sanačních firem Jiřího Unčovského jsou chemikálie v NP Šumava nebezpečné, hovořit o přírodní katastrofě však není namístě.

Červený: Bývalé vedení MŽP o kontaminaci vědělo

Červený tvrdí, že resort o situaci věděl už v roce 2023, kdy se v lokalitě uskutečnil průzkum. Na něj navázala sanace menšího území, kterou hradil národní park Šumava. Podle ministra bývalé vedení MŽP od firmy Dekonta tehdy dostalo informace, jaké nebezpečné látky se tam nacházejí a že zasažené území je větší.

Červený tvrdí, že Dekonta doporučila mimo jiné odvezení sudů a další sanaci, ale tehdejší vedení MŽP nekonalo, obvinil z toho tehdejšího náměstka Tomáše Tesaře (TOP 09). Ministr avizoval podání trestního oznámení.

Tesař ČT napsal, že o tom, že na území parku je zasanované území po chemickém vojsku československé armády, se dozvěděl na MŽP od zástupce společnosti Dekonta s tím, že dříve provedená sanace nemusela být udělána důsledně. Tesař poté podle svých slov záležitost konzultoval s ředitelem národního parku Šumava, který mu potvrdil, že o území a jeho historii ví.

„Požádal jsem ho, aby ve spolupráci s Dekontou ověřil aktuální stav a vyloučil případná rizika. NP Šumava pak uzavřel s Dekontou smlouvu, na jejímž základě tato společnost provedla odborný průzkum území včetně sond a odebrání vzorků, včetně v zemi uložených nádob na uchování vojenských bojových látek a jejich odvozu,“ uvedl Tesař.

Podle údajů serveru Hlídač státu uzavřel NP Šumava v roce 2023 s firmou Dekonta dvě smlouvy. První s cenou zhruba 212 500 korun byla na průzkum bývalého vojenského cvičiště Prášily. Druhá smlouva se týkala likvidace odpadních chemikálií ve stejné lokalitě za 2,3 milionu korun. Už v předcházejících letech Dekonta pro národní park zajišťovala likvidaci chemických látek v místech, kde předtím působila armáda. Mezi roky 2020 a 2023 měl NP s Dekontou smlouvy za zhruba 3,86 milionu.

Hladík vyzval k zveřejnění zprávy

Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v úterý vyzval svého nástupce ke zveřejnění závěrečné zprávy Dekonty z června 2026, aby ji mohli prověřit odborníci. Podle Hladíka tuto zakázku za 3,2 milionu korun současné vedení MŽP zadalo Dekontě bez výběrového řízení.

Červený sdělil, že zakázka byla společnosti Dekonta přidělena na základě výjimky ministra, a to z důvodu závažného bezpečnostního a environmentálního rizika. „Dekonta byla vybrána proto, že prováděla průzkum již v roce 2023, a bylo třeba neprodleně zjistit skutečný stav lokality pro co nejdřívější zahájení sanace,“ řekl Červený. Zástupci Dekonty řekli, že společnost je vázaná mlčenlivostí a nebude věc komentovat.

Nahrávám video

Hladík uvedl, že byl v roce 2023 jako ministr informován o propadlém stropu bunkru a následné sanaci, kterou zadala Správa národního parku Šumava. Žádné informace o tom, že by bylo třeba v lokalitě podnikat něco dalšího, nedostal.

O dva roky později pak MŽP pod Hladíkovým vedením obdrželo nové informace o stavu lokality, které následně předalo ministerstvu obrany kvůli zajištění případné finanční spoluúčasti na sanaci.

Hladík sdělil, že na konci dubna tohoto roku se uskutečnila schůzka MŽP a ministerstva obrany, na které se jejich zástupci shodli, že v oblasti vizuálně nic nebezpečného není.

„Nechci to nijak zlehčovat, určitě je třeba tu dekontaminaci provést. Nicméně takových lokalit se starou ekologickou zátěží jsou v Česku stovky,“ sdělil Hladík. Podle něj je případ součást politického boje. „Ministr Červený se snaží vytvořit situaci, že někdo pochybil,“ dodal.

Červený v úterý odmítl podezření, že se věcí nyní zabývá proto, že v sanační firmě Dekonta působila jeho stranická kolegyně Klára Sovová, která nyní za Motoristy kandiduje na pražskou primátorku.

Náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD) řekl, že resort už sice nemá k zasaženým pozemkům v bývalém výcvikovém prostoru Dobrá Voda žádné vlastnické právo, ale bude se na sanaci podílet. Vojenský výcvikový prostor tam byl zrušen v roce 1991.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 5 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 6 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 6 hhodinami

Osobnosti, témata i strany, příběhů bude hodně, říkají experti o volbách

Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
před 9 hhodinami

Policie vyzývá uživatele systému Bakaláři, aby zkontrolovali zabezpečení účtů

Policie vyzvala uživatele informačního systému Bakaláři, který slouží ke komunikaci školy s žáky a rodiči, aby si zkontrolovali zabezpečení svých účtů. Reaguje tím na situaci z tohoto úterý, kdy neznámý pachatel pravděpodobně prolomil účet studenta a jeho jménem poslal do jedné pražské školy výhrůžnou zprávu. Společnost provozující systém Bakaláři uvedla, že situaci řeší a spolupracuje s policií i školami.
před 10 hhodinami

Obrana znemožnila Hlaváčovi první cestu na Ukrajinu, píší média

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v týdnu koná v Kyjevě a kterou chtěl navštívit, nezúčastní. Serveru Seznam Zprávy (SZ) to řekla mluvčí štábu Gabriela Kugler. Týdeník Respekt už dříve s odvoláním na své zdroje napsal, že Hlaváčovu cestu na Ukrajinu neschválilo ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.